Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů. Andrej Babiš jménem České republiky dohodu o evropském rozpočtu podpořil, nicméně poté v tiskových prohlášeních označil vyčlenění téměř třetiny evropských financí na zelené projekty za problematické. Raději by totiž investoval do automobilového průmyslu, digitalizace, stavebnictví či zdravotnictví. Odmítání zelených projektů by se nám ale mohlo v budoucnosti vymstít.
Ekocentrum Veronica Hostětín sídlí v bělo-karpatském Hostětíně v první veřejné budově postavené v Česku v pasivním standardu. Budova byla dostavěna v roce 2006 a v té době se ještě o chytrých domech ani nepsalo :) Všechno ovládání domu je tedy postaveno na ručním přepínání pák a mačkáním tlačítek, podle toho jestli svítí nebo nesvítí sluníčko, je jaro, nebo zima, obecní výtopna na štěpku topí nebo netopí.
Do prvního čtení v Poslanecké sněmovně míří po více než třech letech příprav novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Návrh, který by měl v tuzemsku ukončit mnohaletou stagnaci rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) však doprovází řada výhrad. Asi nejvýznamnější se týká fotovoltaiky, která v seznamu OZE mající nárok na novou provozní podporu, zcela chybí.
Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě ( World Nuclear Industry Status Report, WNISR2020 ), představená 24. září 2020, na 361 stranách hodnotí stav a trendy jaderné energetiky v celém světě a analyzuje další výzvy, před kterými jaderná energetika stojí v době pandemie covid-19. Vzhledem k tomu, že v arabském světě byl spuštěn první reaktor, zpráva poprvé obsahuje samostatnou kapitolu s analýzou jaderných programů na Blízkém východě.
V neděli 30. srpna se sešly stovky lidí z Česka, Polska a Německa na Trojmezí u Hrádku nad Nisou, aby vyjádřily svůj nesouhlas s rozšiřováním polského hnědouhelného dolu Turów. Požadavkem demonstrace byla větší aktivita politiků, včetně Evropské komise, která už řeší několik stížností na Turów. Peticí proti rozšiřování dolu Turów, s víc jak 13 tisíci podpisy, se zabývá i Evropský parlament. Těžba totiž způsobuje ztrátu spodní vody v českých studnách i krajině. Důl také způsobuje velký hluk, znečištění ovzduší a uhlí z něj se pochopitelně podílí i na klimatické krizi.
Ve středu 16. září 2020 Evropská komise prostřednictvím projevu své předsedkyně Ursuly von der Leyen představila návrh, aby Evropská unie do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990. Vyjádřila tak podporu méně ambicióznímu snižování emisí skleníkových plynů než výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který podpořil snížení emisí o 60 %. O konečném cíli pro rok 2030, který má nahradit stávající nedostatečnou 40 % redukci emisí oproti roku 1990, pak bude v říjnu rozhodovat Evropská rada. Klimatická koalice k revizi cílů EU pro snížení emisí do roku 2030 vydala stanovisko , podle kterého je cíl navržený Evropskou komisí tím nejnižším možným, který umožňuje dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a který by v ideálním případě měl být navýšen na 65 %.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla