Zelená energie
Z aktuálně zveřejněných výsledků veřejného mínění v zemích EU k problematice klimatické změny plyne, že naprostá většina, tedy 83 % respondentů v České republice si přeje, aby vláda stanovila náročné cíle, jak navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a 82 % z nich chce podporovat opatření na zlepšení energetické účinnosti do roku 2030. 74 % dotázaných také souhlasí, že by přechodu na čisté energie měla být poskytována větší podpora z veřejných financí. Podporu tak dostává úsilí ekologických organizací o změnu vládního návrhu Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR do roku 2030, který by ve své dnešní podobě znamenal stagnaci ve využívání dostupné sluneční a větrné energie i nevyužitý potenciál snižování energetické spotřeby.
Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.
Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal v červnu zvláštní zprávu o stavu rozvoje větrné a sluneční energie, ve které upozornil, že EU zaostává v rozvoji výroby čisté elektřiny a hrozí, že se nepodaří naplnit klimaticko-energetické cíle Unie k r. 2020. V těch si osmadvacítka členských zemí mimo jiné stanovila, že zvýší podíl OZE na 20 % své celkové spotřeby energie. Zpráva EÚD však varuje, že slibně započatému tempu rozvoje dochází dech a doporučuje, aby Evropská komise naléhala na členské země kvůli podpoře zavádění dalších OZE. Jedním z doporučení je i podpora zapojení občanů - komunitní energetiky.
V loňském roce schválila Evropská unie své klimaticko-energetické cíle pro příští desetiletí. Do roku 2030 by tak měla téměř třetina veškeré spotřebované energie v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Ke splnění tohoto cíle je nutné, aby podíl OZE vzrostl ve všech členských zemích. Evropská komise zároveň opakovaně zdůrazňuje, že tohoto cíle není možné dosáhnout bez významnějšího zapojení samovýrobců obnovitelné energie. Tam patří kromě jednotlivých občanů i obce nebo energetická družstva, souhrnně označovány jako komunitní energetika. Ostatně i proto související legislativní balíček (označovaný též zimní energetický balíček) dostal pojmenování „Čistá energie pro všechny Evropany“.
Energetické think-tanky Sandbag a Agora Energiewende vydaly přehled výroby elektřiny ve státech Evropské unie v roce 2018. Produkce evropských obnovitelných zdrojů v roce 2018 opět vzrostla, jejich podíl na celkové hrubé výrobě elektřiny dosáhl 32,3 %. Na růstu se podílely především nové instalace solárních a větrných elektráren a normální produkce vodních zdrojů (po výrazně podprůměrném roce 2017). Pořadí podílu jednotlivých obnovitelných technologií na celkové výrobě je následující: větrné elektrárny 11,8 %, vodní elektrárny 10,6 %, zdroje na biomasu 6,1 %, solární elektrárny 3,9 %.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
