Zelená energie
Nový Atlas energie, navazující na předchozí úspěšný Atlas uhlí a Atlas masa vydaly pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA. Překlad atraktivní ediční řady publikací shrnujících evropskou situaci s nově zařazeným textem o zemích Visegradu ukazuje ve svých dvaceti kapitolách na konkrétních číslech a příkladech, jak se evropská energetika v posledních dvaceti letech výrazně mění. Snižuje se podíl fosilní energie, výrazně přibývá obnovitelných zdrojů, energetika se decentralizuje a mění se vlastnická struktura.
Dlouho očekávaný návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), který připravilo ministerstvo průmyslu, nepřináší potřebný impuls pro nové obnovitelné zdroje. Klíčovým problémem zákona je navázání finanční podpory na plnění Národního integrovaného klimaticko-energetického plánu, který ovšem dosud nebyl zveřejněn. Bude-li jej Česká republika plnit, další rozvoj obnovitelných zdrojů se konat nebude. Pětiletá stagnace obnovitelných zdrojů v ČR se tak může nepříjemně protáhnout.
Evropská asociace výrobců a provozovatelů větrných elektráren Wind Europe vydala studii s názvem Breaking New Ground, která předkládá scénář přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku pomocí rychlého růstu využití obnovitelné elektřiny v sektorech dopravy, průmyslu či vytápění budov, kde dosud dominují fosilní paliva. Podle scénáře, který předpokládá naplnění Pařížské dohody, by měl podíl elektřiny v konečné spotřebě energie narůst z dnešních 24 % na 62 % v roce 2050.
Na přelomu června a července dohodla dánská vláda základní shodu s představiteli všech parlamentních stran o dalších krocích energetické transformace. Základním cílem je dosažení podílu obnovitelných zdrojů na zásobování energií na úrovni 55 % do roku 2030. V případě elektřiny hodlá Dánsko na konci příští dekády zvýšit roční obnovitelnou výrobu nad úroveň dánské spotřeby (jde o celkovou roční bilanci – vzhledem k propojenému energetickému trhu v severských zemích bude Dánsko v některých časových úsecích elektřinu dovážet, vývozy obnovitelné elektřiny však mají být vyšší).
Poslední dva roky se v Bruselu intenzivně debatuje o budoucí podobě evropské energetické legislativy. Tento proces začal v roce 2016, kdy představila Evropská komise tzv. Zimní balíček – komplexní soubor legislativních i nelegislativních návrhů na nastavení evropské energetické a klimatické politiky po roce 2020. Podle tohoto návrhu má EU do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 % (oproti roku 1990), k témuž roku má dosáhnout 27% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie a zvýšit energetickou účinnost z 20 % v roce 2020 na 30 % na konci příští dekády.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
