Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Už druhým rokem běží v Německu program, který podporuje vybavení malých solárních elektráren akumulačními zásobníky. Tak zvaná „Energiewende“ tak vstupuje do další fáze: majitelé rodinných domů a drobní živnostníci si mohou elektřinu získanou střešními fotovoltaickými panely nejen vyrábět, ale i skladovat a spotřebovávat podle toho, jak potřebují. Tím se jim otevírá cesta k energetické nezávislosti.

Od spouštění programu loni v květnu podpořila banka KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau – úvěrová banka pro rozvoj, vlastněná německým státem a jednotlivými spolkovými zeměmi) – zhruba 4 tisíce žádostí. Na zvýhodněných úvěrech vyplatila 66 milionů Euro a na přímých příspěvcích dalších 10 milionů. Spolkový svaz pro solární hospodářství BSW Solar to hodnotí jako úspěch. Státní podpora dosahuje až 30 % pořizovacích nákladů, čímž se baterie stávají pro vlastníky domů a živnostníky cenově dostupnější. „Stále víc lidí může díky této investici snižovat svou závislost na energetických koncernech, čímž dostává energetická změna další impuls“ říká obchodní ředitel BSW Solar Jörg Mayer. Významným přínosem je i to, že se snižuje zátěž energetických sítí a tím i potřeba nových přenosových tras.

Prudký pokles cen fotovoltaických panelů v Německu způsobil, že od roku 2012 je elektřina vyráběná na vlastní střeše levnější, než ta, která je dodávaná ze sítě. Proto je dnes každý desátý rodinný dům v Německu vybaven fotovoltaickým zařízením. V číslech vyjádřeno: 800 tisíc solárních střešních elektráren vyrobilo za loňský rok proud pro zhruba 1,3 milionu domácností. Zatím převažuje prodej vyrobené elektřiny do sítě, ale to se s nástupem zásobníků rychle změní.

Peněz v podpůrném programu je zatím dost, KfW vyčerpala zatím jen polovinu toho, kolik má k dispozici. Solární svaz proto v letošním roce očekává výrazně vyšší příliv žádostí. „Kdo plánuje investici do fotovoltaického zařízení s výkonem do 30 kWp, měl by rozhodně uvažovat i o pořízení akumulátoru. Možná je i jeho dodatečná instalace v případě, že sluneční panely byly uvedeny do provozu po 1. lednu 2013“ připomněl Mayer pravidla pro vyplácení podpor.

Podmínkou pro akceptaci žádosti ze strany KfW je samozřejmě instalace bateriového zásobníku odborně certifikovanou firmou. Samotné zařízení pak musí mít ještě tzv. průkaz kvality, který vystavuje Solární svaz společně s Centrálním svazem německého elektrotechnického řemesla. Každý výrobek tedy nese ověřenou informaci o parametrech, které musí splňovat. Zákazník se tedy může spolehnout, že nekupuje „zajíce v pytli“. Solární svaz rovněž poskytuje odborné poradenství a provozuje webové stránky www.die-sonne-speichern.de s podrobnými informacemi o zásobnících i státním programu jejich podpor.

Cílem programu je nejen umožnit lidem výhodnou enviromentální investici, ale také rozhýbat trh se solárními zásobníky a dát impuls k jejich dalšímu technickému rozvoji. Počet výrobců je v tomto sektoru totiž ještě stále omezený a rekrutuje se především z řad nadšenců, kteří vymýšlejí převratné novinky na vlastní pěst. To však rozhodně neznamená, že by jejich výrobky nebyly kvalitní. Typickým příkladem je Holger Laudeley, elektroinženýr ze severoněmeckých Brém. Jemu se podařilo sestrojit modul, který dokáže sluneční elektřinu transformovat na 220 voltů, aby byla v domácnosti okamžitě použitelná. V jednoduché variantě tedy lze kabelem od solárního panelu přímo napájet domácí spotřebič. Pokud intenzita slunečního záření na požadovaný příkon nestačí nebo je naopak příliš vysoká, modul automaticky přepne na akumulátor. Sofistikovanější varianta pak představuje malou domácí elektrárnu, jíž je bateriový zásobník jakýmsi řídícím centrem. Jeho displej zobrazuje nejen aktuální stav akumulátoru, ale i předpověď intenzity slunečního svitu pro příští dny. Podpůrný program si klade za cíl povzbudit takového inovátory a jejich řady rozšířit. Tím klesne i cena zařízení na trhu, podobně jako se to stalo u fotovoltaických panelů.

Vlastníci solárních zařízení, kteří si vyrobenou elektřinu sami spotřebovávají, jsou v Německu osvobozeni od poplatků na obnovitelné zdroje. Ti, kdo prodávají proud přímo obchodníkům s tzv. zelenou elektřinou, tedy nikoli přes energetickou burzu, platí poplatek ve snížené výši. Philipp Vohrer, obchodní ředitel Agentury pro obnovitelné zdroje to vidí jako logické:  „Spotřeba vlastní vyrobené elektřiny nebo její prodej regionálním dodavatelům mají tu výhodu, že elektřina se spotřebovává tam, kde byla vyrobena. Obojí přispívá k decentralizaci energetiky a činí potřebu výstavby nových sítí zbytečnou“ uvádí Vohrer. S tím korespondují názory dalších odborníků. Zmíněný Holger Laudeley, jehož firma je plně energeticky soběstačná a dokáže ještě dodávat proud ze svých solárních zařízení do sítě, odhaduje, že kdyby si jen polovina německých domácností pořídila solární bateriové zařízení, žádné nové přenosové trasy by nebyly potřeba. Energii ze Slunce prý může využít každý, i kdyby to byl jen jeden solární panel na balkoně. Tím by odpůrcům tzv. Energiewende vypadl z rukou argument, že obnovitelná energie je drahá.

Spolková vláda však nyní uvažuje, že by uvedené úlevy pro spotřebitele vlastní elektřiny zrušila.  Tímto finančním zatížením by se prodloužila doba návratnosti investice a přechod na obnovitelnou energetiku by se zbrzdil. Nepostihlo by to jen majitele rodinných domů, ale i firmy, které se rozhodly jít cestou energetické nezávislosti. Lidé z branže obnovitelných zdrojů se také obávají, že by se víc solárního proudu dodávalo do sítě, která by se tím ještě více zatížila. Profitovaly by z toho velké energetické koncerny a firmy, které lobují za posilování energetických sítí. Ohrožen by byl i model přímého prodeje zelené elektřiny, který se v minulých letech úspěšně rozvinul. Majitel solárních panelů může uzavřít smlouvu s regionálním odběratelem, který mu za vyrobenou elektřinu zaplatí. Majitel sítě v tomto případě funguje pouze jako „technický zprostředkovatel“, který provede rozúčtování.  Odběratel má tak část své spotřeby výrazně levnější, často i pod cenou tzv. silové elektřiny, kterou mu účtuje velký dodavatel. Srovnání poplatku pro všechny dodavatele obhajuje vláda spravedlností, v tomto případě by však paradoxně obnovitelnou energetiku poškodil, varuje Philip Vohrer.

Jak velký podíl zelené elektřiny se v Německu spotřebuje přímo, to zatím žádné statistiky nesledují. Odhady Agentury pro obnovitelné zdroje mluví o 10 % s tím, že každým rokem je znát velký nárůst. Stejně tak je obtížné odpovědět na otázku, jak velký potenciál se zde skrývá. Holger Laudeley mluví o jedné třetině spotřeby německých domácností. Technický vývoj v této oblasti jde však tak rychle dopředu, že cokoli prognózovat je velmi obtížné. Jisté je tedy jen to, že přeměna energetiky z fosilně-jaderné na obnovitelnou nemá jen environmentální rozměr. Ve stejné, ne-li větší míře znamená překonání hranic, které se dřív zdály nemožné. Nezanedbatelným efektem je i posílení demokratického povědomí občanů. Mít vlastní elektřinu, ať už sám, nebo ve spolupráci s blízkými sousedy, znamená nebýt závislý na firmách, kterým jde jen o hromadění miliardových zisků. A to je v dnešním globalizovaném světě hodnota velice ceněná.

Jakub Šiška, Sonne und Freiheit

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla