Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

V druhé polovině prosince Ministerstvo místního rozvoje konečně odhalilo dlouho očekávané rozdělení alokací na jednotlivé operační programy na období 2014 – 20. Při pohledu na částky, které může Česká republika využít z fondů Evropské unie upoutá několik faktů: oproti minulému rozpočtovému období se značně snížil podíl financí pro Operační program Životní prostředí – z druhého nejobjemnějšího programu minulých sedmi let s 19 % se jeho podíl scvrknul na necelých 12 %  s alokací 70 miliard Kč. Snižování dopadů naší energeticky i materiálově náročné ekonomiky a ochrana přírody se tak ocitají až na druhé koleji priorit čerpání z evropských fondů, spolu s podporou zaměstnanosti, výzkumu a vzdělávání.

Naopak mezi pomyslnými vítězi stojí Operační program Podnikání, inovace a konkurenceschopnost s alokací 111 miliard Kč. Podobně jako v minulém programu v oblasti energetiky jasně nejvyšší alokaci (17 % celého programu, 22 mld. Kč) zaujímá oblast úspor energie v podnicích. Popelkou ale zůstávají ekologické inovace s vůbec nejnižší podporou mezi všemi cíli v programu – pouhých 0,43% financí na inovace a konkurenceschopnost je určeno pro výzkum a  zavádění technologií, které snižují spotřebu energie i surovin. Výzkum a aplikace inovačních trendů současné energetiky, jako skladování elektřiny, inteligentní regulace výroby a spotřeby nebo virtuální elektrárny tak získají jen minimální podporu.

Česká republika si sice ve strategii Dohody o partnerství, řídícího dokumentu pro evropské fondy v zemi, vybrala mezi své cíle i přechod k nízkouhlíkové ekonomice, nezdá se ale, že by měla současná vláda snahu tento perspektivní sektor podnikání podpořit. Cílem EU přitom není zavádět obnovitelné zdroje nebo úsporné technologie jen z environmentálních důvodů – jedním z východisek strategie Evropa 2020 je fakt, že konkurenceschopnost našich ekonomik je ohrožena závislostí na dovozu energie a surovin. Toto riziko je ale zároveň i příležitostí pro to, abychom se stali technologickými leadery právě v sektorech, které umožňují energetickou a materiálovou náročnost snížit. Místo posílení českých podniků ale budeme instalovat nízkouhlíkové technologie draze dovezené ze zemí, které jsou v oboru mezi technologickými špičkami, třeba z Německa nebo Dánska.

Sektorem s nejvyšším potenciálem pro úspory energie jsou obytné budovy. Právě úspory energie pro domácnosti v bytových domech jsou i mezi cíli Integrovaného operačního programu (IROP). Částka, určená pro zateplení českých paneláků je ale jen zlomkem investice, kterou české obytné budovy potřebují, máme-li využít jejich vysoký potenciál pro úspory.  Absorpční kapacita, tedy schopnost čerpat veřejné finance a využít je řádně k dosažení daných cílů, například ke snížení tlaku na životní prostředí, je totiž v oblasti úspor energie v obytných budovách až 7 miliard Kč – ovšem ročně, nikoli za 7 let. Na těchto odhadech se shodují nevládní organizace i Ministerstvo životního prostředí.

Návrh alokace Evropských investičních a strukturálních fondů v období 2014 – 2020 podle MMR pro jednotlivé operační programy: Doprava – 4 696 mil. Euro, Integrovaný regionální – 4 871 mil. Euro, Podnikání, inovace pro konkurenceschopnost – 4 138 mil. Euro, Výzkum, vývoj a vzdělávání – 2 811 mil. Euro, Životní prostředí – 2 565 mil. Euro, Zaměstnanost – 2 136 mil. Euro, Technická pomoc – 224 mil. Euro a Praha – půl růstu – 202 mil. Euro

Ondřej Pašek, CEE Bankwatch Network

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla