Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Rio de Janeiro bude v druhé polovině června hostit přes padesát tisíc účastníků bezpochyby největšího “eko-summitu” tohoto roku. Do Brazílie má přijet více než 130 státníků, včetně ruského prezidenta Putina nebo premiérů Indie a Číny. Pokud jde o očekávané výsledky, žádná přelomová mezinárodní dohoda o udržitelném rozvoji se nechystá. Pravděpodobně nejdůležitějším přínosem setkání tak může být globální shoda na tom, že ochrana životního prostředí nejde na úkor ekonomického růstu, ale právě naopak.

„Uvědomujeme si, že nemůžeme dál projídat a pálit naši cestu k prosperitě. Rio nabízí příležitost zmáčknout tlačítko ‚zpět‘: nastavit nový směr do budoucnosti, kdy ekonomická, sociální a ekologická dimenze prosperity a kvality života lidí dosáhnou rovnováhy,“ věří šéf OSN Ban Ki-moon. Ale oficiální příprava jednání moc naděje nezvbuzuje – zejména pokud jde o tzv. „nultý návrh“ neboli cestovní mapu, jak dosáhnout udržitelného rozvoje (nyní také často nazývaném „zelenou ekonomikou“), která bude zřejmě obsahovat také několik dílčích cílů.

Ani za dvacet let od první environmentální konference v Riu, z níž vzešly tři významné globální smlouvy (o ochraně klimatu, biodiverzitě a dezertifikaci), nemá svět jednotnou „zelenou“ vizi. „Zatím neexistuje definice zelené ekonomiky, na níž by se všichni shodli,“ komentoval stav vyjednávání Craig Hanson, ředitel programu Lidé a ekosystémy ve World Resources Institute. Že je třeba přestoupit na zelený růst a rozvoj už víceméně všichni podporují, ale jak taková zelená ekonomika vlastně vypadá, zůstává poněkud nejasné. Německo nabízí svůj přístup, díky němuž získalo 370 tisíc pracovních míst v čisté energetice. V Nigeru jde například o úspěšný zásah proti rozšiřování pouště v Sahelu.

Diskuse o zelenější budoucnosti ale narážejí na zájmy některých států, kterým více záleží na vlastní než na společné prosperitě. Například odstranění dotací fosilnímu průmyslu ve výši stovek miliard dolarů by příštím generacím významně pomohlo, ale není vůbec jisté, co jsou pro to státy v Riu ochotny udělat. Přitom zhruba 1,4 miliardy lidí stále nemá přístup k elektřině a 2,5 miliard používá k vaření tradiční biomasu, což má mnoho negativních zdravotních a ekologických důsledků. Zpřístupnění elektřiny z čistých zdrojů pro tyto lidi by stálo 30 až 40 miliard dolarů ročně – tedy zlomek částky, která putuje fosilnímu průmyslu.

Vzhledem k rychlosti probíhajících změn klimatu a dalších environmentálních problémů je tato dekáda kritická. Globální společenství se musí shodnout na nutných opatřeních a začít je v krátké době také realizovat. Summit v Riu nabízí po fiasku klimatické konference v Kodani (2009) další příležitost.


Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla