Čína chce do deseti let vyrábět 15 % energie z obnovitelných zdrojů. Čistá energetika tak každoročně nahradí 18 milionů vagonů s uhlím. Země loni do zelené energetiky investovala 35 miliard dolarů: dvakrát více než USA.

Čínská vláda chce během stejné doby snížit emise oxidu uhličitého na jeden vyrobený jüan hrubého domácího produktu o 40–45 %. „Hlavně však hodlají omezit rostoucí závislost na dovozu energetických zdrojů," říká Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Čína má velký problém s vysokou potřebou ropy a plynu a také s prudce rostoucími emisemi skleníkových plynů."

Říše středu obsadila první místo světového žebříčku ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů už před třemi lety. Ve větrné energetice loni dohnala Německo: celá třetina větrných turbín uvedených do provozu připadá právě na Čínu.

Na budování čínského větrného parku vydělávají také české podniky. Výrobce špičkových průmyslových převodovek Wikov MGI z Hronova získal letos kontrakt na dodávku zboží pro větrné elektrárny do Číny za více než 360 milionů korun. Převodovky by zde měly pracovat v největších větrných elektrárnách světa s průměrem rotoru přes 140 metrů.

Vláda podporuje růst větrných elektráren pevnými výkupními cenami a solární panely podporuje motivačním programem Zlaté slunce.

Od kvantitativního ke kvalitativnímu

Velké investice směřují do výstavby inteligentních sítí, které si poradí s nestálou výrobou energie ze slunce a větru. Na řadě míst to znamená, že se vůbec poprvé připojí na elektrickou soustavu. Mnoho větrných elektráren dnes funguje pouze v takzvaném ostrovním provozu – zajišťuje elektřinu pro své nejbližší okolí. „Stavba chytrých sítí během příštích pěti let zvýší čínský HDP o jedno procento ročně,“ řekl Wu Jiandong, hlavní energetický expert z Čínské akademie věd. „Je nám jasné, že potřebujeme změnu," řekl Wan Bentai, hlavní inženýr čínského ministerstva ochrany životního prostředí. „Musíme proměnit náš hospodářský růst od kvantitativního ke kvalitativnímu.