Zelená energie
Do prvního čtení v Poslanecké sněmovně míří po více než třech letech příprav novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Návrh, který by měl v tuzemsku ukončit mnohaletou stagnaci rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) však doprovází řada výhrad. Asi nejvýznamnější se týká fotovoltaiky, která v seznamu OZE mající nárok na novou provozní podporu, zcela chybí.
Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie.
Podle nové evropské směrnice, která je součástí Zimního energetického balíčku, by členské státy měly od příštího roku začít seriózněji podporovat rozvoj své komunitní energetiky. Jedná se o - v Česku relativně nový, na Západě však zavedený - model vlastnictví obnovitelných zdrojů, kdy vlastníci a provozovatelé obnovitelných zdrojů energie (OZE) jsou místní lidé, obce nebo firmy, kteří jsou daným projektem přímo dotčeni. Namísto čistě komerčních projektů provozovaných firmami podnikajícími v energetice se jedná o projekty, na kterých se podílejí, ovlivňují je a finančně z nich profitují místní.
Hnutí DUHA počátkem listopadu uspořádalo studijní cestu o obnovitelných zdrojích energie (OZE) pro představitele obecních samospráv a zástupce soukromého sektoru. Patnáctičlenná skupina navštívila během třídenní cesty první německou energeticky soběstačnou obec Feldheim, dvě energetická družstva a Institut pro pokročilá studia udržitelnosti (IASS) v Postupimi. Cílem cesty bylo zlepšit znalosti a povědomí o současných možnostech a výhodách obnovitelných zdrojů energie. Účastníci se zajímali především o podmínky komunitních projektů občanských spolků, družstev a obcí. Takoví vlastníci energetických zdrojů patří spolu s jednotlivými občany mezi samovýrobce obnovitelné energie, jejichž zapojení je podle Evropské komise klíčové v dosažení klima-energetických cílů – třetina energie z OZE do roku 2030.
Slibný rozvoj obnovitelných zdrojů energie byl v Česku zastaven průšvihem se solárními elektrárnami. Předražená cena za jejich elektřinu spolu s výstavbou na zemědělské půdě otočila veřejné mínění proti obnovitelným zdrojům. S vaničkou se však vylilo i dítě a stopku dostaly všechny OZE bez rozdílu. Nedostatkem první vlny rozvoje OZE (2005-2013) však bylo i slabé zapojení veřejnosti.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
