Klima
Uspořádat mezinárodní konferenci o změně klimatu v srdci uhelného byznysu a v ročním období, kdy nejvíc hrozí smog, je možná jen shoda různých okolností. Postavit se do čela globální snahy o dodržení závazků z Pařížské dohody a přitom vytrvale odmítat zamést si před vlastním prahem je přinejmenším nediplomatické. Prosazovat v zemi s osmdesátiprocentní závislostí na uhlí při výrobě elektřiny sázení stromů jako hlavní odpověď na nutnost snížit emise je už poněkud trapné. Zdá se, že Polsko, hostitel prosincového klimatického summitu OSN v Katowicích, dělá všechno pro to, aby z konference nevzešly jakékoli nové ambice.
Evropská komise dne 2. května zveřejnila návrh příštího rozpočtu EU a zahájila tak debatu o pravidlech a prioritách pro budoucí kolo přerozdělování evropských fondů. Podle Komise mají být klimatická opatření jednou k hlavních priorit rozpočtu pro období 2021 – 2027.
V Bruselu se rozbíhá debata o podobě společného unijního rozpočtu po roce 2020. Hlavní otázkou je, jak méně peněz podělit mezi hned několik urgentních priorit. Jejich výběr bude mít vliv i na plnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody o ochraně klimatu. Příští rozpočet by měl být více „klima friendly“, jak ostatně požaduje také klíčový výbor Evropského parlamentu.
Přesně rok po vstupu Pařížské dohody o ochraně klimatu v platnost se přes vyčerpávající obstrukce několika poslanců stane 4. listopadu jejím formálním členem také Česká republika. Bezprostředně poté začne v německém Bonnu pod vedením malého ostrovního státu Fidži další kolo mezinárodních jednání OSN, s hlavním úkolem připravit pravidla pro naplňování dohody. Podle schváleného harmonogramu mají být hotová příští rok.
V pátek 13. října se v Lucemburku konalo setkání Rady ministrů, na kterém ministři životního prostředí členských zemí (v českém případě náměstek Jan Kříž) jednali o novelizaci nařízení o sdílení úsilí (tzv. Effort Sharing Regulation či ESR). Effort Sharing Regulation je jedním ze dvou základních stavebních kamenů klimatické politiky EU a důležitým nástrojem k dosažení cílů Pařížské dohody (kterou již jako poslední stát EU ratifikovala i Česká republika). V rámci ESR jsou pro členské státy nastaveny závazné cíle pro snižování emisí skleníkových plynů v sektorech, které nejsou obsaženy v EU ETS, tedy např. doprava, zemědělství, domácí vytápění či odpady, které dohromady představují téměř 60 % emisí celé EU.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
