Evropská komise dokončuje úpravy dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027, které mají řešit ekonomický šok způsobený pandemií COVID-19. V situaci nečekané recese představují rozpočet a investice EU na příštích 7 let klíčový nástroj pro řešení jak ekonomické, tak i klimatické krize. Podle očekávání by se centrálním nástrojem ekonomické obnovy a ozelenění evropského rozpočtu měla stát Zelená dohoda pro Evropu, díky níž se ekonomika EU stane více odolnou a připravenou na budoucí výzvy.

Má-li tomu tak skutečně být, je zcela zásadní aby Evropská komise při úpravách rozpočtu pro období 2021-2027 kladla důraz na tyto tři principy:
1.    Budoucí rozpočet EU musí vyčlenit nejméně 50 % svých prostředků na záchranu klimatu a životního prostředí.
2.    Zajistit, aby z veřejných peněz měli prospěch lidé a planeta. Zbylých 50 % nesmí poškozovat cíle v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí.
3.    Podmínkou získání evropských peněz musí být plány dosažení klimatické neutrality. U veškeré finanční pomoci EU související s pandemií COVID-19 musí být zohledněn její vliv na klimatickou krizi.   

Po postavení ekonomické obnovy na zásadách Zelené dohody a ambiciózních dlouhodobých strategiích volají také stovky environmentálních, sociálních a mládežnických organizací z celé EU v otevřeném dopise určeném Evropské komisi a Evropské radě. Dopis podpořila i česká Klimatická koalice. Ta kromě toho společně se Zeleným kruhem zaslala českým zákonodárcům i politické reprezentaci na úrovni města a obcí své stanovisko k východiskům z koronavirové pandemie, v němž je mj. odmítáno v Česku často skloňované dilema mezi řešením krize zdravotní a klimatické. 

Otevřený dopis zdůrazňuje potenciál Zelené dohody pro Evropu a souvisejících finančních nástrojů řešit obě krize, zdravotní i klimatickou, najednou. Dobré zacílení dostupných zdrojů pomůže vytvářet udržitelná pracovní místa, zlepšovat životní podmínky a zdraví, a pozitivně ovlivňovat prosperitu členských zemí. Evropský „plán obnovy“ by proto měl  unii obrátit směrem k udržitelnosti, zejména prostřednictvím ochrany biodiverzity, reformy zemědělství, snížení znečištění, účinnější energetiky a obnovitelných zdrojů. Finance alokované na provázané řešení obou krizí by měly být adekvátně navýšeny a to zejména s ohledem na nebezpečí vzniku společenské krize potenciálně vedoucí k nebezpečným protievropským náladám. Zvláštní pozornost a finance by měly být věnovány spravedlivé transformaci  uhlíkově náročných sektorů a regionů. Má-li mít Evropa nějakou budoucnost, podle signatářů otevřeného dopisu by měla stát na principech prosperity, solidarity a udržitelnosti.

Michaela Pixová, Klimatická koalice