Česká republika od roku 2010 poskytuje finanční prostředky na zvládání dopadů změn klimatu a snižování emisí v rozvojových státech. Objem těchto financí se mezi lety 2010 až 2018 pohyboval v rozmezí 75 až 223 milionů korun ročně, z čehož většina byla vynaložena prostřednictvím bilaterální rozvojové spolupráce. V posledních třech letech, za něž jsou dostupná data, ale výše příspěvků klesala (viz tabulka) a na příští roky nemá vláda konkrétní plán. Poskytování finanční podpory na klimatická opatření v zemích globálního Jihu patří mezi závazky, k nimž se Česká republika přihlásila ratifikací Pařížské dohody.
Hlavním globálním nástrojem pro poskytování financí na ochranu klimatu v rozvojových státech je podle Pařížské dohody Zelený klimatický fond (Green Climate Fund), který dosud podpořil projekty v hodnotě cca 5 miliard dolarů. Na „čekací listině“ jsou připravené projekty za dalších 15 miliard dolarů, na něž se ale zatím nedostává peněz. Podle dohody z Paříže by bohaté státy měly v období let 2020 až 2025 celkem poskytnout minimálně 100 miliard dolarů ročně prostřednictvím různých finančních nástrojů, tedy včetně Zeleného klimatického fondu.
Jedním z cílů zářijového summitu generálního tajemníka OSN v New Yorku proto bylo podpořit dárce v aktuálním procesu doplňování prostředků do Zeleného klimatického fondu na čtyřleté období od ledna 2020 do prosince 2023. Zatímco řada států přislíbila zdvojnásobit své dosavadní příspěvky do fondu (Francie, Norsko, Německo, Švédsko, Velká Británie, Jižní Korea), některé slíbily přispět více (Dánsko, Slovinsko, Španělsko), některé budou příspívat nově (Slovensko), premiér Babiš nemohl za ČR přislíbit nic. Vláda o nové výši českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu ještě ani nezačala jednat a na říjnovou dárcovskou konferenci fondu za ČR ani nikdo nejel.
Příležitostí k nápravě reputace bude příští klimatický summit OSN. Vzhledem k tomu, že dosavadní příspěvek ČR do Zeleného klimatického fondu přepočítaný na jednoho obyvatele patřil mezi členskými státy EU mezi nejnižší – šlo o pouhý půldolar na osobu a rok – měla by být výše budoucího příspěvku ČR do GCF alespoň dvojnásobná. Část prostředků je možné zajistit z výnosů z obchodování s emisními povolenkami.
Tabulka: Přehled klimatických financí poskytnutých ČR rozvojovým zemím v letech 2010 až 2018
|
Rok |
Bilaterální spolupráce (Kč) |
Multilaterální spolupráce (Kč) |
Celkem (Kč) |
|
2010 |
74 450 000 |
1 250 000 |
75 700 000 |
|
2011 |
100 810 000 |
25 000 000 |
125 810 000 |
|
2012 |
101 691 000 |
17 000 000 |
118 691 000 |
|
2013 |
98 937 000 |
32 101 000 |
131 038 000 |
|
2014 |
111 418 000 |
59 522 000 |
170 940 000 |
|
2015 |
148 330 000 |
75 145 000 |
223 475 000 |
|
2016 |
128 930 000 |
75 146 000 |
204 076 000 |
|
2017 |
137 616 000 |
48 409 000 |
186 025 000 |
|
2018 |
158 802 000 |
25 863 000 |
184 665 000 |
Údaje o klimatických financích poskytovaných ČR jsou k dispozici zde: https://rod.eionet.europa.eu/countrydeliveries;jsessionid=2C3E2131577441B96F402C3C12824F79?actDetailsId=704&spatialId=10
Klára Sutlovičová, FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci
