Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Listopadová konference ve Varšavě, další z každoročních klimatických vyjednávání OSN, měla představovat jeden z milníků na cestě k uzavření nové globální dohody. V klíčových otázkách však důležitý posun nepřinesla. Jednotlivé státy nebyly schopné představit jasný cíl pro snižování emisí ani konkrétní částku, kterou jsou ochotny přispívat chudým zemím, aby se mohly vyrovnat s dopady měnícího se klimatu.

Vůli k přijetí ambicióznější dohody neukázaly ani bohaté ani velké rozvíjející se státy, jejichž postoj je klíčový pro přijetí globální dohody. Japonsko, Austrálie a Nový Zéland své dříve ohlášené závazky dokonce snížily a tak se nepodařilo přimět ostatní velké průmyslové hráče jako USA a EU, aby své ambice do roku 2020 navýšily. Svůj dřívější závazek přispívat chudým zemím na adaptaci na měnící se podmínky rozvinuté státy v plné výši (tedy 100 miliard dolarů ročně v roce 2020) sice potvrdily, ale už se nedohodly na střednědobých milnících, které by pomohly zajistit, že se objem financí do roku 2020 skutečně na slíbenou částku navýší. I přes to, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) prostřednictvím své Páté hodnotící zprávy vyzval 2 měsíce před konferencí k razantnímu snižování emisí skleníkových plynů, a přesně se začátkem summitu se přes Filipíny přehnal nejsilnější tajfun, jaký jsme kdy naměřili, uvnitř jednacích místností na varšavském stadionu to nebylo znát.

Na cestě k přijetí nové globální dohody o ochraně klimatu, která má být schválena na pařížské konferenci v roce 2015, se státy posunuly jen minimálně. Zkušenosti z krachu jednání v Kodani ukazují, že při přípravě nové globální dohody není možné čekat s vyřešením klíčových otázek na poslední chvíli. Jeden z hlavních úkolů, které varšavská konference měla, bylo stanovit konkrétní kroky, které za dva roky vyústí ve schválení textu. Závazky, které mají jednotlivé státy předložit, je potřeba v předstihu zhodnotit a podle potřeby navýšit tak, aby celkové množství odpovídalo potřebné rychlosti pro snižování emisí, kterou doporučují vědci IPCC. Povedlo se však naprosté minimum: dát státům za domácí úkol, aby si svoje národní závazky připravili. Progresivní státy požadovaly, aby bylo stanoveno konkrétní datum v průběhu roku 2014, dokdy tak všichni musejí učinit. Místo toho se státy pouze dohodly, že nové závazky oznámí v roce 2015 „dostatečně včas“ před pařížskou konferencí.

Jako každý rok provázela jednání i řada happeningů a protestů. Poprvé v historii však velké ekologické organizace opustily jednací sál dva dny před koncem konference na protest proti podkopávání jednání největšími znečišťovateli a fosilním průmyslem i lobbisty, kteří ovlivňovali konferenci přímo na místě. Jiří Jeřábek z Greenpeace řekl: „Příliš mnoho vlád, na Severu i Jihu, blokuje uzavření nové dohody o ochraně klimatu a raději vychází vstříc uhelnému a ropnému průmyslu. Zásoby fosilních paliv by ale měly zůstat v zemi. Čistá energie, která nám umožní odstranit naší závislost na špinavých zdrojích, je k dispozici už dnes, a to v ekonomicky i technicky dostupné podobě.“

Barbora Urbanová, Centrum pro dopravu a energetiku



Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla