Klima
Evropská komise dokončuje úpravy dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027, které mají řešit ekonomický šok způsobený pandemií COVID-19. V situaci nečekané recese představují rozpočet a investice EU na příštích 7 let klíčový nástroj pro řešení jak ekonomické, tak i klimatické krize. Podle očekávání by se centrálním nástrojem ekonomické obnovy a ozelenění evropského rozpočtu měla stát Zelená dohoda pro Evropu, díky níž se ekonomika EU stane více odolnou a připravenou na budoucí výzvy.
Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu implementace důležitých klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.
Po mnohaměsíčním lavírování poslalo Ministerstvo životního prostředí začátkem března do meziresortního připomínkového řízení návrh, aby Česká republika v příštím roce jednorázově přispěla 50 miliony korun do Zeleného klimatického fondu (GCF). Tento fond je hlavním nástrojem finanční pomoci rozvojovým zemím se zvládáním dopadů změny klimatu a snižováním emisí. Od loňska probíhá formální proces doplňování financí do fondu a řada dárců, včetně Polska, Maďarska nebo Slovenska, už peníze poslala.
Evropská komise zveřejnila návrh nového finančního nástroje (Just Transition Mechanism – Mechanismus pro spravedlivou transformaci), který bude v rámci Zelené dohody pro Evropu fungovat jako dotační program pro investiční potřeby evropských regionů během přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Finance mají podpořit energetickou transformaci a motivovat k zásadnímu snižování emisí v horizontu nejbližších let.
V posledních týdnech se odehrálo hned několik událostí, které budou mít zásadní vliv na budoucnost evropské klimatické politiky. Nejprve ve středu 11. prosince představila Evropská komise svoji vlajkovou loď v podobě Evropské zelené dohody (European Green Deal). Následovalo zasedání Evropské rady, kde byl po několikaměsíčním vyjednávání členskými státy odsouhlasen závazek Evropské unie dosáhnout jakožto celek klimatické neutrality do roku 2050. Jediným členským státem, který tento cíl zatím oficiálně nepodpořil je Polsko, u kterého se ale očekává, že závazek podpoří na zasedání Evropské rady v červnu 2020. Francouzský prezident Emmanuel Macron mu ostatně již pohrozil, že pokud celoevropský cíl nepodpoří, je možné, že si nebude moci dosáhnout na důležité evropské fondy.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
