Veřejné investice z rozpočtu Evropské unie dlouhodobě hrají klíčovou roli jako katalyzátor transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku – při nevhodném nastavení, ale mohou stejně tak intenzivně dekarbonizaci brzdit. Jedním z důvodů, proč se nám nyní nedaří dostatečně rychle snižovat emise a snižujeme tak pravděpodobnost, že budeme v budoucnu žít v příznivém prostředí, jsou právě minulé investice, které nás “uvěznily” ve vysokoemisní infrastruktuře. Správné nastavení dotačních a investičních programů hlavně v emisně náročných odvětvích jako energetika, doprava či zemědělství je proto pro další snahy o omezení globálního oteplení klíčové.
Když Evropská komise koncem roku 2016 zveřejnila balíček návrhů pro oblast energetiky a ochrany klimatu v příští dekádě, na těchto stránkách jsme poukazovali na jednu vážnou slabinu: chybějící podíly čisté energie a energetických úspor na úrovni jednotlivých členských států, což je praxe ze současné právní úpravy. Namítali jsme, že pokud nebude předem stanoveno, jak velkým dílem má každá země přispět k celounijním cílům, o to silnější kontrola ze strany Bruselu bude potřeba. A také přesná pravidla, co se bude dít, pokud součet jednotlivých příspěvků nedá dohromady celkové odsouhlasené číslo.
Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení nové studie renomované konzultační společnosti Energynautics, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představil její hlavní autor Peter - Philipp Schierhorn. Studie „Czech Power Grip Without Elektricity from Coal by 2030“ vznikla na objednávku organizací Glopolis, Frank Bold, Hnutí DUHA, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.
Rozhýbat využívání čistých domácích obnovitelných zdrojů, pokutovat plýtvání uhlím či zajistit posílení státního dohledu, aby ČEZ naplňoval energetickou politiku státu - všechny tyto důležité úkoly měla zajistit vláda do konce roku 2015. Splněny však nejsou dodnes. Znovu to odhaluje Zpráva o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR (SEK) do roku 2017, kterou v lednu projednala Babišova vláda. Podle Hnutí DUHA, Greenpeace a sdružení Calla se Ministerstvo průmyslu zaměřuje na nejdražší a nejrizikovější cesty, jako jsou nové jaderné reaktory, a opomíjí jiné úkoly.
Rozhovor s PhDr. Vladimírem Špidlou, ředitelem Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, bývalým Eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti a předsedou vlády v letech 2002 – 2004 a s Ing. Martinem Klozem, CSc., koordinujícím poradcem Úřadu vlády, expertem ČSSD na energetiku, obnovitelné zdroje a životní prostředí se uskutečnil 1. listopadu 2017.