Současné klimatické ambice EU nejsou dostatečné pro dosažení závazků plynoucích z Pařížské dohody a Evropská komise proto navrhla do roku 2030 nový cíl snížení emisí až o 50–55 % oproti roku 1990. Klimaticko-energetické plány připravené členskými státy pro období 2021–2030 však k jeho dosažení ve stávající podobě nebudou stačit, jak ukazuje analýza CAN Europe. Mezi země, které své klimatické cíle oproti původním návrhům zvýšily, patří Slovensko, Španělsko nebo Slovinsko. Dánsko jde v tomto směru ještě dál a stanovilo si do roku 2030 nejvyšší snížení emisí skleníkových plynů ze všech členských států EU – o 70 %.
Klimaticko-energetické plány v předložených podobách mají celou řadu nedostatků. Jde především o jejich celkovou obecnost a absenci konkrétních kroků, jak státy stanovených cílů hodlají dosáhnout. I ten český má dle analýzy výrazné slabiny. Největší prostor pro zlepšení je zde v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů; uvedených 22 % jejich zastoupení na konečné spotřebě energií v r. 2030 nemůže stačit ke splnění našich klimatických závazků. Navíc zde ČR pracuje s velmi nízkými cíli pro výrobu solární a větrné energie a spoléhá se ve velkém na biomasu, což je v dlouhodobém měřítku neudržitelné. Pokud český plán nebude obsahovat dostatečně ambiciózní cíle, hrozí, že promeškáme velkou příležitost nastartovat dlouhodobě udržitelnou ekonomiku a ruku v ruce s tím i úspěšnou cestu k nízkouhlíkové budoucnosti.
Členským státům EU se navíc otevírá možnost čerpat finanční zdroje z plánovaného Fondu spravedlivé transformace v rozsahu až 40 mld. EUR. Ten má pomoci regionům závislých na fosilních zdrojích, aby se připravily na plánovaný odklon od uhlí, jak nejlépe mohou. K tomu bude ale zapotřebí vytvořit příležitosti pro aktivní participaci občanů a součinnost obcí a krajů, aby bylo zajištěno, že plánované projekty budou opravdu reflektovat specifické potřeby místních komunit a odklon od uhlí bude sociálně spravedlivý. Potenciál pro systematické zapojování veřejnosti do plánování odklonu od uhlí a následné transformaci uhelných regionů je v České republice veliký. Průzkum agentury Focus, Marketing & Social Research vypracovaný pro Hnutí DUHA ukázal, že 52 % dotázaných dospělých v Ústeckém a Karlovarském kraji podporuje konec těžby a spalování uhlí v Česku nejpozději v roce 2035.
Průzkum také potvrdil, že lidé v ČR nejvíce preferují obnovitelné zdroje, a to především malé i velké vodní elektrárny spolu se solárními a větrnými elektrárnami. Záleží teď především na tom, zda budeme schopni vytvořit prostředí a mechanismy pro systematickou spolupráci s těmi regiony, které odklon od uhlí zasáhne nejvíce, a to především na úrovni obcí, nikoli pouze krajů. Dalším důležitým úkolem je zajistit efektivní a transparentní propojení s podnikatelskou sférou – to znamená bez korupce.
Úkolem České republiky v následujících deseti letech bude postavit se čelem ke klimatické krizi a připravit se na přechod k uhlíkové neutralitě. To se netýká jen práce Uhelné komise a stanovení onoho závazného data, kdy se u nás zastaví uhelné doly, elektrárny a teplárny, ale jde především o systematické plánování projektů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, decentralizace energetické sítě, energetických úspor a akumulace. Naše cesta k uhlíkové neutralitě každopádně rozhodně nesmí skončit pouze u hledání cest, jak podpořit rozvoj zemního plynu nebo z čeho financovat stavbu nových reaktorů.
Nicole Princlová, komunikační koordinátorka Centra pro dopravu a energetiku
