Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Po nástupu ministra Kuby do čela MPO se chvíli zdálo, že se debata o nové podobě Státní energetické koncepce vrací z pobytu v jaderné sci-fi zpátky do reality. Výsledky práce svého předchůdce Kuba sice příliš nekomentoval, některé nesrovnalosti mu ale neunikly. „Koncepce počítala s nárůstem jaderné energie na 80 procent, což z pohledu dodávky energií, z pohledu životního prostředí je dobré číslo, ale musíme si uvědomit, že ty jaderné elektrárny musí někde stát, za některé peníze je musíme postavit,“ podotkl ke Kocourkovu návrhu. Probuzení z jaderného snu ovšem netrvalo dlouho: podle aktuálních informací počítá MPO kromě plánované výstavby dvou jaderných bloků v Temelíně ještě s jedním dalším v Jaderné elektrárně Dukovany a určením místa pro stavbu třetí jaderné elektrárny. Podíl jádra na výrobě elektřiny by díky tomu za 20 až 25 let vzrostl z nynějších 30 procent na více než polovinu.

Ministr Kuba také vysloveně neodmítl veřejnou podporu společnosti ČEZ v podobě vládních garancí za úvěry nebo pevné výkupní ceny elektřiny z atomu, bez které energetická firma dokáže financovat nové reaktory jen velmi obtížně. Náklady na výstavbu nové jaderné elektrárny typu EPR (Evropský tlakovodní reaktor) ve francouzském Flamanville i finském Olkiluoto již překročily 6 miliard euro (přibližně 147 miliard korun), tedy téměř dvojnásobek původní částky. Dva nové reaktory v Temelíně tak mohou stát sedminásobek ročního zisku ČEZ.

Z ministrova podnětu na MPO vnikla i nová pracovní skupina k SEK po vzoru takzvané Pačesovy komise (neboli Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu). Vedle akademika Pačese a předsedkyně SÚJB Drábové v ní zasedli zástupci uhelných a atomových lobby – ovšem zcela chybějí odborníci na obnovitelné zdroje či energetickou efektivitu. Na nabídku takového experta z řad ekologických organizací ministr zatím neodpověděl.

Ani v názoru na těžbu za územními ekologickými limity těžby se Kuba od svých předchůdců nijak neliší. Kuba prolomení limitů podle informací deníku E15 připouští za podmínky, že se toto uhlí spotřebuje na výrobu tepla. Jeho spálení v českých elektrárnách a teplárnách by přitom vedlo k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun. Uvedené náklady by byly spojeny především s dopady na lidské zdraví (zvýšení nemocnosti, snížení délky dožití) a důsledky klimatických změn, ale zahrnují například i vlivy znečištění na zemědělskou produkci či poškození budov. „Ve skutečně tržním prostředí by tyhle náklady musely nést těžební a energetické firmy. Je ovšem pravděpodobné, že vlastníci Czech Coal by v takovém případě museli těžbu každé další tuny dotovat ze svého," upozornil Jan Rovenský z Greenpeace.

Jak vidno, žádného revolučního přístupu MPO k české energetice se asi nedočkáme – leda, že by Kubovi podřízení opustili zažitá schémata vytváření koncepcí a inspirovali se třeba v Dánsku.

 

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla