Energetická politika
Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů. Andrej Babiš jménem České republiky dohodu o evropském rozpočtu podpořil, nicméně poté v tiskových prohlášeních označil vyčlenění téměř třetiny evropských financí na zelené projekty za problematické. Raději by totiž investoval do automobilového průmyslu, digitalizace, stavebnictví či zdravotnictví. Odmítání zelených projektů by se nám ale mohlo v budoucnosti vymstít.
Současné klimatické ambice EU nejsou dostatečné pro dosažení závazků plynoucích z Pařížské dohody a Evropská komise proto navrhla do roku 2030 nový cíl snížení emisí až o 50–55 % oproti roku 1990. Klimaticko-energetické plány připravené členskými státy pro období 2021–2030 však k jeho dosažení ve stávající podobě nebudou stačit, jak ukazuje analýza CAN Europe. Mezi země, které své klimatické cíle oproti původním návrhům zvýšily, patří Slovensko, Španělsko nebo Slovinsko. Dánsko jde v tomto směru ještě dál a stanovilo si do roku 2030 nejvyšší snížení emisí skleníkových plynů ze všech členských států EU – o 70 %.
Při sledování pouze českých médií by se mohlo zdát, že Evropská zelená dohoda je odepsaná, budoucnost evropské ekonomiky leží v jádru, uhlí a spalovacích motorech a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 už nikdo nevěří. Realita je ale zcela odlišná. Napříč Evropskou unií se stále častěji a hlasitěji ozývají hlasy pro zachování zelených cílů a naopak jejich využití pro cestu ze současné ekonomické krize způsobené pandemií COVID-19.
Z České republiky se v roce 2019 vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo. Ukazuje to aktuálně zveřejněná Zpráva o provozu elektrizační soustavy Energetického regulačního úřadu. Přebytek přitom odpovídá třetině výroby uhelných elektráren a je ještě o 3 TWh vyšší, než vyrobí zastaralé a plýtvavé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice dohromady.
V pondělí 13. ledna 2020 schválila vláda finální podobu energeticko-klimatického plánu České republiky. Proces přípravy mělo na starosti Ministerstvo průmyslu a s jeho tvorbou začalo v r. 2018. Plán má do roku 2030 naplnit evropské klimaticko-energetické cíle týkající se množství vypouštěných emisí skleníkových plynů, rozvoje obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti. Plány jednotlivých členských zemí bude nyní posuzovat Evropská komise a čeká se zejména na to, zda se na druhý pokus podaří dosáhnout cíle 32% podílu obnovitelných zdrojů na celkové evropské spotřebě energie.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
