Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

V úterý 26. 8. schválila Evropská komise klíčový dokument pro čerpání evropských fondů v příštích sedmi letech – Dohodu o partnerství s Českou republikou. Mezi podpořené investice budou patřit i úspory energie. Příliv 50 miliard Kč do snížení spotřeby energie v obytných i veřejných budovách a v podnicích je určitě dobrou zprávou. Otázkou zůstává, zda zprávy nemohly být ještě lepší a zejména, zda se podaří tyto veřejné prostředky účelně využít. Nastavení operačních programů naznačuje, že tomu tak být nemusí. V případě bytových domů budou výsledkem dotace líbivé barevné fasády, úspora energie ale nijak velká nebude.

Pro bytové domy, panelové i nepanelové, je v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) připraveno z evropských fondů 16,8 miliard Kč. Financováno bude nejen zateplení obvodového pláště a výměna oken a dveří, ale také výměna zdroje vytápění, regulace otopné soustavy a nucené větrání s rekuperací tepla. Ministerstvo místního rozvoje počítá s podílem veřejné podpory na celkové investici kolem 15% ve formě dotace nebo zvýhodněné půjčky.

Problematickým bodem je ale míra dosažených úspor. Pro splnění podmínek programu bude stačit, aby se změnila energetická klasifikace budovy o jedinou třídu a budova splnila jen minimální energetické požadavky podle vyhlášky 78/2013 Sb. To může znamenat, že výsledná úspora bude velmi nízká. Díky tomu se možná podaří uspokojit více zájemců s nízkými nároky na kvalitu i finance, ekonomický potenciál úspory energie ale nejen nevyužijeme, ale dokonce zakonzervujeme stále relativně vysokou spotřebu energie v budově na dlouhá léta dopředu.

Takové nastavení jde přitom přímo proti doporučení Strategie renovace budov, kterou, v rámci plnění Směrnice o energetické účinnosti, vytvořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta uvádí, že důkladná renovace má kratší dobu návratnosti investic a doporučuje, aby byly minimální požadavky podpůrných programů stanoveny na střední úrovni úspor s tím, že při provedení důkladné renovace  vlastník  budovy  získá  vyšší  míru podpory. Takové nastavení by přitom bylo i v souladu s podmínkami programu Nová zelená úsporám a nevytvářelo by tak dojem, že na rodinné domy jsou v dotačních programech kladeny značně přísnější požadavky. Mírnější podmínky pro bytové domy jsou navíc paradoxní - v bytových domech – zejména panelových, s typovými konstrukčními systémy, je často jednodušší i levnější dosáhnout vyšší míry úspory než v rodinných domech.

Vyšší požadovaná míra energetických úspor a zejména motivace k jejímu překonání by si nicméně vyžádaly vyšší finanční spoluúčast z veřejných zdrojů. Opět se nabízí srovnání s Novou zelenou úsporám, kde je nejnižší míra veřejné podpory nastavena na 30 % způsobilých nákladů, u nejvyšší úrovně úspor až 55 %. Nabízí se tak i úvaha o nutnosti doplnit finance z EU dalšími zdroji.

Mají-li být prostředky evropských daňových poplatníků v rámci Integrovaného regionálního programu využity účelně a efektivně, je třeba stanovit kritéria energetické efektivity přísněji. Ministerstvo místního rozvoje by se mělo držet oficiálních doporučení, které vydaly jiné resorty a které tvoří součást povinností, které na Českou republiku klade evropská legislativa.

Ondřej Pašek, Centrum pro dopravu a energetiku

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla