Koncepce předložené ministrem průmyslu explicitně navrhují zrušit obě usnesení vlády, kterými byly vyhlášeny územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Bez jakékoliv alternativy počítají s budoucí likvidací obou severočeských obcí ohrožených těžbou, i když Surovinová politika konstatuje, že těžbu za limity by bylo možné odložit až za rok 2035. Zpomalení těžby navíc Surovinová politika podmiňuje řadou podmínek, z nichž některé jsou v přímém rozporu s platným usnesením vlády o limitech, další jsou pak prakticky nesplnitelné či se svými negativními dopady blíží samotnému prolomení.
Poslanci ve výboru regionů Evropského parlamentu, kteří hlasovali o klíčových pozměňovacích návrzích k nastavení evropského fondu regionálního rozvoje v příštím období, potvrdili, že účelem veřejného financování je posílit úspory energie a rozvoj ekologických obnovitelných zdrojů. Na začátku července odmítli pozměňovací návrhy Poláka Jana Olbrychta, který chtěl regionální rozvoj podpořit budováním infrastruktury pro další dovoz ropy a zemního plynu. Markus Trilling z CEE Bankwatch Network, neziskové organizace, která dění kolem evropských fondů sleduje, rozhodnutí uvítal: „Poslanci jasně potvrdili, že dotace pro fosilní paliva nejsou tou správnou podporou pro rozvoj evropských regionů.“
V Evropském parlamentu, konkrétně ve výboru pro regionální rozvoj, právě probíhá bitva o zaměření evropských fondů v období 2014 až 2020. Současný návrh Evropské komise vychází ze schválené strategie Evropa 2020, jejíž součástí je i snížení surovinové závislosti a emisí skleníkových plynů. Evropské fondy by tudíž v dalších letech mohly financovat úspory energie v domácnostech, nemocnicích nebo školách. Finanční injekce má pomoci ekonomikám členských států prosadit se v tvrdé světové konkurenci, která žene ceny fosilních paliv vzhůru.
Přelomový návrh na regulaci emisí skleníkových plynů z nových uhelných elektráren zveřejnila EPA, centrální úřad na ochranu přírody v USA. Požaduje, aby všechny nové uhelné zdroje vypouštěly maximálně 0,45 tun ekv. CO2 na vyrobenou MWh. To je mnohem méně než nejambicióznější návrhy, které se nyní diskutují také v Austrálii – 0,7t/MWh. Ze stávajících českých uhelných elektáren by tento požadavek nesplňovala ani jedna, nejnižší relativní emise vykazují černouhelné Dětmarovice na severu Moravy s 0,89 tunami ekv. CO2 na vyrobenou MWh.
Ministerstvo průmyslu navrhuje zrušení limitů těžby, které chrání města a obce v Podkrušnohoří. Důvodem má být zachování levného tepla. Prolomení limitů by však cenu tepla v nejbližších deseti letech rozhodně neovlivnilo. Dle informací samotného ministerstva by k navýšení cen tepla mělo dojít v roce 2015, nicméně k těžbě za limity by nedošlo dříve než v roce 2023.