Fosilní zdroje
Jeden tisíc korun ročně zaplatí každý jeden z nás za škody na zdraví a životním prostředí, které způsobují uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice. Stát je chce zavřít, ale fosilní baroni Pavel Tykač a Jan Dienstl (majitelé těžebních firem) se domluvili se státním (!) ČEZem, aby jim elektrárnu Chvaletice prodal (a toto pondělí i předal). A naopak, aby od nich do Počerad odebíral uhlí.
Dvě velké mezinárodní finanční instituce, Evropská investiční banka a Světová banka, oznámily v červenci svůj ústup od investic do uhelné energetiky. Bankéři dali jasně najevo, že důvěra v rozvoj sektoru klesá a klimatická změna, způsobená i spalováním uhlí, ohrožuje stabilitu světové ekonomiky a návratnost investic. Veřejně vlastněné finanční instituce, mezi které obě banky patří, nastavují trendy pro celý investiční sektor.
Svět čeká podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) průměrné zvýšení teplot o 3,6 až 5,3 stupně Celsia. Pokud chceme oteplení omezit na 2 stupně, doporučuje agentura přijmout řadu opatření v energetice, která popisuje ve své zprávě World Energy Outlook Special Report, Redrawing the Energy - Climate Map. Studie se zaměřuje na energetický sektor, jenž ke globálním emisím skleníkových plynů přispívá dvěma třetinami. I přes úspěchy dosažené v některých státech vzrostly emise energetického sektoru loni o 1,4 % a dosáhly tak historické výše 31,6 Gt za rok 2012.
Pokrok v oblasti energetické efektivnosti nových budov po roce 2020 bude patrně menší, než se dalo podle schválené legislativy očekávat. Novela zákona o hospodaření s energií, schválená na podzim 2012, stanoví v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov, že od roku 2020 bude možné stavět výhradně „téměř nulové domy“. Popis technických parametrů téměř nulového domu ovšem závisí na členských státech. Ministerstvo průmyslu parametry stanovilo ve vyhlášce, která platí od 1. dubna.
Podpora obnovitelných zdrojů energie se v Česku řeší v posledních letech téměř denně. O to větší ticho a nezájem panuje ohledně nejrůznějších forem podpor pro uhlí, ropu nebo zemní plyn. Aktuální data OECD ukazují, že Česká republika zafinancovala spalování uhlíkatých paliv mezi lety 2005 až 2011 téměř osmdesáti miliardami korun. „Veřejné náklady“ spojené s jejich využíváním zahrnují daňové úlevy nebo odstraňování ekologických zátěží vzniklých před rokem 1994. Čísla ale nejsou zdaleka kompletní a navíc zahrnují období, kdy např. podpora uhelnému průmyslu už klesla.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
