Fosilní zdroje
Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh nové Politiky ochrany klimatu, který má šanci nahradit stávající dokument z roku 2004. Nové politika má nastartovat přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a pomoci splnit cíle mezinárodní dohody o ochraně klimatu, která vznikla na konci loňského roku v Paříži. Rámcové vládní dokumenty představují jízdní řád, který by měl na delší období stanovit především vize, kam se má země ubírat. To ale nová klimatická politika, která je aktuálně v mezirezortním řízení, nečiní.
Je to paradox: vláda prolomila limity těžby, které měly chránit především domovy místních lidí - ale žádné domovy se kvůli tomu bourat nebudou. Krajina, klima a lidské zdraví ale dostanou úplně zbytečně na frak. Možná.
Boji za zachování územních ekologických limitů těžby jsem věnoval posledních 9 let života. Jen těžko proto mohu mít z nedávného rozhodnutívlády radost – tím, že vláda limity těžby na velkolomu Bílina prolomila, jsem principiálně vzato tenhle boj prohrál. Pokud jde ovšem o praktické důsledky zmíněného rozhodnutí, cítím se přesto spíše na straně vítězů (kterým jsou jednoznačně lidé z obcí ohrožených těžbou), než na straně poražených (tedy uhlobaronů Tykače, Dienstla, a jejich ochočených odborářů).
Vláda rozhodla o zrušení ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Rozhodnutí nebylo velkým překvapením. Vláda již dříve dala najevo, že pro budoucnost české energetiky je podle ní uhlí zásadní komoditou. Nebyla ale schopná vysvětlit, k čemu vlastně uhlí potřebuje. Hlavní politický dokument, cestovní mapa pro českou energetiku na dalších dvacet let - aktualizovaná Státní energetická koncepce, počítá s poklesem spotřeby hnědého uhlí.
Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1 (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.
Na polovinu září oznámila kancelář prezidenta republiky návštěvu Miloše Zemana v Ázerbájdžánu. Spolu s ním se do země má vydat na čtyřicet zástupců českých firem, kteří budou jednat o možných zakázkách pro režim prezidenta Ilhama Alijeva. Jedním z témat bude zřejmě i výstavba plynového potrubí z oblasti Kaspického moře do Evropy.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
