Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Na polovinu září oznámila kancelář prezidenta republiky návštěvu Miloše Zemana v Ázerbájdžánu. Spolu s ním se do země má vydat na čtyřicet zástupců českých firem, kteří budou jednat o možných zakázkách pro režim prezidenta Ilhama Alijeva. Jedním z témat bude zřejmě i výstavba plynového potrubí z oblasti Kaspického moře do Evropy.

Ázerbájdžán díky prodeji ropy a plynu zažívá prudký ekonomický rozvoj, země ale zároveň posiluje své nedemokratické rysy. Přesto v něm český stát vidí vhodného partnera pro dodávky strategických surovin. Evergreenem zahraniční energetické diplomacie je tzv. Jižní plynový koridor. Ten by měl do Evropy přivést plyn z Ázerbájdžánu, Turkmenistánu nebo z Iránu. Také aktualizovaná Státní energetická koncepce zmiňuje podporu plynovodu propojujícímu českou a rakouskou soustavu, kudy by mohl proudit plyn z vybudovaného jižního koridoru.

K vybudování koridoru se vyjadřují čeští ministři při osobních návštěvách země. „Ázerbájdžán hraje díky svým spolehlivým dodávkám ropy významnou roli při zajišťování energetické bezpečnosti České republiky a v našem záměru diverzifikovat energetické zdroje. Velmi si této role vážíme a chceme věřit, že něco podobného bude ve střednědobé perspektivě možné i v oblasti dodávek plynu,“ řekl ministr průmyslu Jan Mládek před návštěvou Ázerbájdžánu v březnu letošního roku. O možnostech dovozu zemního plynu do České republiky hovořil loni ministr zahraničí Lubor Zaorálek, podle něj má velký potenciál rozvoj plynových tranzitních koridorů.

Problém je ale v tom, že projekt Jižního koridoru sám o sobě vůbec plyn pro střední Evropu nezajišťuje. Předpokládaná trasa končí v Itálii, kapacita plynového potrubí by zřejmě nový plyn pro Českou republiku nepřinesla. Přestože plyn je podstatně lepší než uhlí, co se týká emisí skleníkových plynů, stále jde o řešení postavené na zvyšování dodávek fosilních paliv. Projekt jako je Jižní plynový koridor odvádí pozornost od zásadních investic do nízkoenergetických budov a úspor energie, a podobně jako prolomení limitů těžby hnědého uhlí jen odkládá řešení problému.

Problematická je samotná poptávka po zemním plynu. V posledních letech nestoupá, navzdory většímu počtu konečných zákazníků. I samotná otázka bezpečných dodávek suroviny je komplikovaná. Zaměnit závislost na nestabilním Rusku závislostí na nedemokratickém Ázerbájdžánu není příliš logická. Pokud chce Česká republika usilovat o udržitelnou energetiku, velmi těžko ji může stavět na partnerství s diktátory.

Hugo Charvát, Centrum pro dopravu a energetiku

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla