Svět čeká podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) průměrné zvýšení teplot o 3,6 až 5,3 stupně Celsia. Pokud chceme oteplení omezit na 2 stupně, doporučuje agentura přijmout řadu opatření v energetice, která popisuje ve své zprávě World Energy Outlook Special Report, Redrawing the Energy - Climate Map. Studie se zaměřuje na energetický sektor, jenž ke globálním emisím skleníkových plynů přispívá dvěma třetinami. I přes úspěchy dosažené v některých státech vzrostly emise energetického sektoru loni o 1,4 % a dosáhly tak historické výše 31,6 Gt za rok 2012.
„Politici odsunuli klimatickou změnu mezi druhořadé priority. Ale ten problém nezmizel – právě naopak,” řekla výkonná ředitelka IEA Maria van der Hoeven v Londýně při oficiálním zveřejnění studie, která zdůrazňuje naléhavost řešit problém ještě před rokem 2020. Potvrzuje tak už mnohokrát doložené zjištění, že náklady na mitigaci i adaptaci budou tím vyšší, čím později se s investicemi začne.
IEA proto identifikovala sadu opatření. Ta mají do roku 2020 zajistit snížení emisí v energetickém sektoru o 3,1 Gt ekv. CO2, a to pouze pomocí existujících a již vyzkoušených technologií, které neohrozí ekonomickou prosperitu žádné země:
• zavést důsledná a konkrétní opatření na úspory energie v budovách, průmyslu a dopravě,
• omezit stavbu nových a provoz starých nejméně efektivních uhelných elektráren, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů a plynu v energetickém mixu,
• zamezit únikům metanu při těžbě a zpracování ropy a plynu,
• postupně odbourávat dotace pro fosilní paliva.
Studie se také věnuje dopadům klimatické změny na energetický sektor a možnostem se jim přizpůsobit. Identifikuje konkrétní hrozby plynoucí z extrémních výkyvů počasí, zvyšující se teploty i hladiny moře. Studie varuje, že řada elektráren bude mít především problémy buď s nedostatkem vody nebo s (příliš vysokou) teplotou vody pro chlazení svých zařízení.
Až pětina elektrárenských zařízení v Evropě bude potřebovat dodatečný zdroj chlazení. Ve Spojených státech a Indii je nedostatkem vody ohroženo 60 až 70 % energetických kapacit. Ty budou muset pravděpodobně přejít na jiný systém chlazení za využití vzduchu nebo tzv. hybridní způsob chlazení, který se již dnes používá v Africe. Veškerá energetická infrastruktua by se také měla stát odolnější vůči extrémním projevům počasí jako jsou například cyklóny.
