Fosilní zdroje
V neděli 30. srpna se sešly stovky lidí z Česka, Polska a Německa na Trojmezí u Hrádku nad Nisou, aby vyjádřily svůj nesouhlas s rozšiřováním polského hnědouhelného dolu Turów. Požadavkem demonstrace byla větší aktivita politiků, včetně Evropské komise, která už řeší několik stížností na Turów. Peticí proti rozšiřování dolu Turów, s víc jak 13 tisíci podpisy, se zabývá i Evropský parlament. Těžba totiž způsobuje ztrátu spodní vody v českých studnách i krajině. Důl také způsobuje velký hluk, znečištění ovzduší a uhlí z něj se pochopitelně podílí i na klimatické krizi.
Uhelná komise, kterou zřídila česká vláda, aby doporučila postup útlumu uhelných elektráren, se po přestávce způsobené karanténou sešla 5. června v areálu elektrárny Prunéřov. Komise se shodla, že jako kritérium pro odstavování uhelných elektráren doporučí vládě uhlíkovou emisní náročnost (tedy množstí skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie). Nejdříve by tedy měly být odstaveny elektrárny, které nejvíce přispívají ke zvyšování rizik spojených s globální změnou klimatu.
Analytická společnost Ember (dříve Sandbag) poprvé zveřejnila vedle tradičního evropského také globální přehled o výrobě elektřiny za rok 2019. Hlavním zjištěním je meziroční globální pokles výroby elektřiny z uhlí o 3 %, což znamená historické maximum. Hlavní podíl na tomto poklesu má Evropa (snížení výroby uhelných elektráren o 24 %) a ve Spojených státech (pokles o 16 %). V Evropě jsou uhelné elektrárny nahrazovány především obnovitelnými zdroji, ve Spojených státech hlavně zemním plynem, byť i zde se obnovitelné zdroje rychle rozvíjejí.
Hnědouhelný důl Turów leží u polského města Bogatynie, velmi blízko je mu však i český Hrádek nad Nisou a německá Žitava. Firma PGE vlastnící důl s ním má velké plány - chce ho rozšířit až k české hranici a těžit hnědé uhlí až do roku 2044. To však bude mít negativní vliv na blízké okolí i na světové klima.
V únoru zveřejnil britský think tank Sandbag zprávu o výrobě elektřiny v Evropské unii za rok 2019. Podle jejich analýz snížila EU výrobu uhlí z elektřiny o čtvrtinu. Z toho samotné Německo snížilo výrobu elektřiny z uhlí o jednu třetinu. Velká Británie, kolébka uhelné průmyslové revoluce, vyprodukovala z uhlí pouhá 2 procenta. V České republice klesal podíl uhelné elektřiny pomaleji. V roku 2019 byl oproti předchozímu roku byl nižší o 4 procentní body, tj. uhlí bylo zodpovědné za polovinu elektřiny.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
