Během říjnové návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně byla podepsána strategická dohoda o investici do výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point mezi čínskou státní společností CGN a francouzskou EDF. U podpisu smlouvy, která stanoví třetinový podíl CGN a dvoutřetinový podíl EDF, byl vedle čínského prezidenta také britský premiér David Cameron. Podpis smlouvy přiblížil zahájení velmi kontroverzního projektu, aniž by byly vyřešeny jeho hlavní problémy.
Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikovali 15. července energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Mycle Schneider vydání zprávy stručně okomentoval slovy: „Sledujeme-li oblibu jaderné energetiky mezi politiky, novináři i širokou veřejností a zároveň její faktický úpadek, který ohrožuje samotnou existenci klíčových podniků v oboru, tak jen těžko hledáme vysvětlení. Každopádně je potřebné, aby byly realisticky přehodnoceny projekty typu britského Hinkley Point C, které vyžadují masivní dotace.“
Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR, který 3. června schválila vláda, počítá s přípravou čtyř nových reaktorů – po dvou v Dukovanech a v Temelíně. Po schválení aktualizace Státní energetické koncepce jde o zásadní materiál, který by měl připravit cestu k výstavbě dalších jaderných zdrojů v ČR. Kritickým problémem, jehož řešení vláda odsouvá do budoucna, je zajištění smysluplné ekonomiky projektu. Podle AliES, Calla a Hnutí DUHA tak jaderný plán vtáhne budoucí vládu v roce 2025 do jaderné pasti, neboť právě na ní by mělo zůstat rozhodnutí o pokračování projektu či jeho finanční podpoře z veřejných zdrojů.
Tendr na výstavbu nových bloků v Temelíně skončil bezprostředně poté, co vláda odmítla „zapojení jakéhokoliv typu státní záruky“. Materiál ministerstev průmyslu a obchodu a financí nazvaný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice přesto navrhuje zahájit současné přípravy na výstavbu dvou nových reaktorů v Jaderné elektrárně Temelín a dalších dvou v Jaderné elektrárně Dukovany.
Francie dosud platí za největší jadernou velmoc světa. Žádný jiný stát nemá v přepočtu na obyvatele více reaktorů. Dohromady pokrývají 75 % spotřeby elektřiny. Výkladní skříň francouzského jaderného průmyslu, státem ovládaná firma Areva, však stále víc ztrácí ze svého lesku. Začátkem března oznámila rekordní ztrátu ve výši téměř 5 miliard euro. Naposledy byla firma v zisku v roce 2010. Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Marcon zvažuje alianci nebo sloučení Arevy s další státní firmou EdF, která se zabývá výrobou elektřiny. Může se prý jednat buďto o intenzivnější spolupráci nebo o kapitálový vstup.