Energetická koncepce plánuje dva nové reaktory v Temelíně, další v Dukovanech a také navrhuje v průběhu tří let najít lokalitu pro umístění třetí jaderné elektrárny v České republice. Související Surovinová politika počítá s těžbou nových ložisek uranu. V první řadě Brzkov a Horní Věžnice v blízkosti Polné na Jihlavsku. Uvažováno je ale také o těžbě větších uranových zásob na Liberecku v oblasti rozsáhlých podzemních zásob pitné vody. Vzhledem ke geologickým podmínkám bude taková těžba možná prakticky jen pomocí chemického loužení. Pro rozhodnutí o lokalitě definitivního úložiště vysoceradioaktivního jaderného odpadu pak byl nově stanoven termín do konce roku 2015. Hrozí, že se tak stane bez souhlasu obyvatel zkoumaných regionů, kterým úložiště navždy změní život.
V jaderných elektrárnách máme podle Kubovy koncepce vyrábět více než padesát procent elektřiny a i nadále přitom máme zůstat jejím významným vývozcem. Navzdory všem důsledkům, jež s sebou atomová energetika nese, je to hlavně ekonomika, jež brání jejímu rozvoji ve státech, které se jí nechtějí vzdát. Investiční náklady na stavbu nových reaktorů jsou rok od roku vyšší. Dva v Temelíně budou stát na tři sta miliard korun. Cena elektřiny pak bude na trhu velmi obtížně konkurenceschopná. Proto, aby se plán nuklearizace Česka mohl podařit, chce ministerstvo průmyslu vytvořit tzv. kompenzační mechanismus v zákoně o podporovaných zdrojích energie, díky kterému bude společnost ČEZ dostávat pevnou výkupní cenu za vyrobený atomový proud. Rozdíl zaplatí spotřebitel.
Návrh nové Surovinové politiky plánuje těžbu nových ložisek. Typické pro provozy těžby a zpracovávání uranu jsou haldy odvalů, hlušiny a kalů po chemickém zpracování, v nichž se nacházejí zbytky uranu a další radioaktivní látky jako je thorium a radium. Na našem území je přibližně 200 lokalit postižených vlivem průzkumu a těžby uranových rud. Vzniklo tu 38 velkých hlušinových odvalů (Jáchymovsko, Tachovsko, Příbramsko, Stráž pod Ralskem, Dolní Rožínka atd.) o celkovém objemu 43 milionů m3 na ploše 2 460 tisíc m2. V otevřených odkalištích je u nás deponováno na 47 milionů tun radioaktivních kalů.
ČEZ zanechá Česku provozem svých jaderných elektráren nejméně 4 tisíce tun vysoceradioaktivního odpadu. V případě prodlužování provozu nebo stavby nových jaderných reaktorů pak výrazně více. Stát zastoupený Správou úložišť radioaktivních odpadů vede již deset let zákopovou válku s lokalitami pro stavbu budoucího hlubinného úložiště. Obrovskou vlnu odporu vyvolal mezi místními obyvateli způsob výběru míst v roce 2003 uskutečněný bez jejich vědomí. Na základě nesouhlasu s postupem státu se v lokalitách uskutečnilo 28 místních referend, jejichž výsledkem je jednoznačné „ne“ plánům na úložiště. Místní požadují právo spolurozhodovat v procesu, který může nezvratně ovlivnit fungovaní a podobu jejich domova. Ministerstvo průmyslu to ale dosud odmítá akceptovat a nabízí pouze finanční kompenzace.
Více informací: http://www.energetickakoncepce.cz/pripominka/dalsi-jaderne-reaktory, http://www.energetickakoncepce.cz/pripominka/tezba-uranu, http://www.energetickakoncepce.cz/pripominka/uloziste-jaderneho-odpadu
