V posledních měsících stíhá jaderný průmysl jedna špatná zpráva za druhou. Tolik vzývaná „jaderná renesance“ se minimálně v Evropě stala již zcela vyprázdněným heslem. V březnu padlo definitivní rozhodnutí ukončit dlouholeté pokusy o dostavbu bulharské jaderné elektrárny v Belene. Poté energetické společnosti RWE a E.ON vycouvaly z jaderného projektu ve Velké Británii, kde plánovaly investici do nového reaktoru v lokalitě Oldbury poblíž Bristolu. Obě firmy svůj krok vysvětlily obtížemi při získávání financí na velké projekty a nepřiměřeně dlouhou dobu návratnosti investice.
Jaderné plány v britském království opustil i podnik Scottish and Southern Energy. Pochybnosti o tom, zda další v pořadí nebude francouzská EdF, prohlubuje nedávné vyjádření firmy, že odhad nákladů na výstavbu jednoho reaktoru vzrostl o 40 %. Navíc po změně politické situace ve Francii se firma bude muset zaměřit především na domácí trh, mimo jiné na ambiciózní plán rozvoje obnovitelných zdrojů. Tím však potíže nekončí.
Britská vláda představila návrh energetického zákona, jehož cílem je mimo jiné podpořit investice do výstavby nových atomových elektráren. Uvažuje se o garanci minimální výkupní ceny elektřiny po uvedení reaktoru do provozu. To by ovšem zvedlo účty britským odběratelům o desítky procent. Návrh zákona sklidil kritiku z různých stran a poněkud překvapivě také od dodavatele jaderných technologií, jehož měl stimulovat. Zástupci firmy Centrica, která v konsorciu s koncernem EdF zvažuje výstavbu nových britských reaktorů, označili schéma podpory za nelegální, neboť porušuje pravidla pro státní podporu na evropském trhu s elektřinou. V případě, že konkurence se stížností na nelegální státní podporu uspěje, se záměr britské vlády obrátí proti jadernému průmyslu. Spekuluje se, zda Centrica neodstoupí z konsorcia s EdF.
Zprávy o rostoucí ceně nukleárních technologií přicházejí i ze zámoří. Vlastníci jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia nesouhlasí se změnami v návrhu dodavatelů a souvisejícím významným navýšením ceny dvou aktuálně stavěných bloků. Úpravy projektu konsorcia vedeného firmou Westinghouse, jež pro elektrárnu dodává reaktory typu AP 1000, by investici zdražily z plánovaných 14 na 14,9 miliard dolarů. Tedy v přepočtu bezmála 300 miliard korun. Změny byly navrženy kvůli technickým problémům, s nimiž se výstavba zahájená v únoru tohoto roku potýká. Zejména nedávné zjištění jaderného dozoru, že ocelové výztuže do betonových základů nesplňují požadavky projektu, hrozí narušením časového harmonogramu a nárůstem ceny.
Firma Georgia Power společně s dalšími vlastníky elektrárny si na zvýšení ceny stěžují úřadu pro hospodářskou soutěž. Zdražení projektu odmítají akceptovat, protože na něm nenesou žádnou vinu. Současný problém přitom může být jen předehrou důležitějšího sporu, kdo zaplatí za případné zpoždění projektu. Vzhledem k tomu, že výstavba běží sotva tři měsíce, její další protahování (a prodražování) není vyloučeno. Kvůli řešení obou sporných otázek se majitelé elektrárny pravděpodobně budou s dodavateli soudit.
Více informací:
http://chronicle.augusta.com/news/business/local-business/2012-05-11/price-vogtle-expansion-could-increase-900-million
http://newsnetscotland.com/index.php/scottish-news/5054-uk-governments-nuclear-plans-illegal-says-energy-partner