Slabinou, která rozhoduje o stagnaci jaderného odvětví v posledních dvaceti letech, nebyl pouze strach po Černobylu a Fukušimě. Příčina je ukryta zejména v nelichotivé ekonomice, proto je zarážející velká důvěra kapitánů české energetiky pro atomové projekty. Své zkušenosti s předraženými projekty má Finsko i Francie – cena stavby nových reaktorů se vyšplhala na dvojnásobek.
Jaderný propadák
Jaderný průmysl dnes nabízí reaktory takzvané třetí generace, kterým se prý vyhnou nelichotivé statistiky překračování plánovaných nákladů a neúměrné protahování doby výstavby. Klíčový je pohled na Evropský tlakovodní reaktor (EPR) od francouzské společnosti Areva. První projekt výstavby reaktoru EPR ve finském Olkiluotu se potácí ve vážných problémech v důsledku podhodnocených nákladů a nízké kvality dodávaných komponent. Potíže drtí ekonomiku projektu a tak se cena vyšplhala z původních 3 miliard eur téměř na dvojnásobek. Doba dokončení: místo roku 2009 až o tři roky později.
Stejný reaktor staví Areva i ve francouzském Flamanville. Kdo by čekal, že se poučí z problémů na finském staveništi, bude na omylu. Elektrárenská společnost EDF, investor projektu, v červenci oznámila, že se i zde cena vyšplhá na dvojnásobnou částku oproti plánu, tedy na šest miliard euro. I zde projekt brzdí technika a série stavebních nedostatků. Spuštění muselo být odloženo na rok 2016.
Hladce to nejde ani dalším producentům „moderních“ reaktorů. Ruský výrobce nabídl před dvěma lety Turecku elektrárnu, která by i při patnáctileté garanci odběru dodávek vyráběla elektřinu dráže, než stojí dnes. Westinghouse má problémy s udělením licence, kritiku sklidil za nedostatečnou odolnost proti zemětřesení a silnému větru. Nezbývá než dodat, že se všichni ucházejí o dodávku reaktorů pro Česko.
Nebezpečná technologie
Nové otazníky ohledně bezpečnosti evropského reaktoru vyvolaly analýzy zkušeností z havárie v japonské Fukušimě. Na značná bezpečnostní rizika u EPR upozornil doktor Helmut Hirsch, německý jaderný expert. Za problém označuje především absenci nezávislých řídicích systémů. U samostatných soustav totiž porucha jednoho systému, neohrozí celý reaktor. To však není případ EPR, kde jsou systémy vzájemně propojeny. "V nejhorším možném případě to může vést k menšímu incidentu, který se rozvine ve vážnou nehodu," říká doktor Hirsch.
Rizikovost ukázala japonská Fukušima, kde vyřazení chladících systémů v průběhu přírodní katastrofy vedlo k těžké havárii s masivním únikem radioaktivity do okolí. EPR sice kromě hlavních nouzových dieselagregátů disponuje dvěma dalšími záložními generátory, ale to nestačí na bezpečné odstavení reaktoru, uvádí doktor Hirsch. Konstrukce reaktoru je totiž postavena na předpokladu, že budou dodávky elektřiny ze sítě nebo dieselagregátů obnoveny do 24 hodin. Jenže Fukušima ukázala, že výpadek může trvat až 11 dnů.
Další rizika vyplývají z nízké kvality stavby reaktorů na staveništích ve Finsku i Francii. Dodavatel ve finském Olkiluotu použil při betonování základové desky normě nevyhovující beton s velkou porézností. Dodatečně proto musel aplikovat speciální nepropustné povrchové vrstvy. Další problémy se týkají řady subdodávek: špatné svary na tlakové nádobě reaktoru, nevhodný materiál potrubí primárního okruhu, chybně svařená ocelová vložka kontejnmentu. Kvalitně provedené svary mají přitom výjimečný dopad na pevnost obálky a spolehlivost i odolnost elektrárny. Loni dokonce na stavbě reaktorové haly propukl požár a poškodil její stěnu. Celkový počet problémů na finské stavě již překročil počet třech tisíc odhalených nedostatků.
Rovněž projekt reaktoru EPR ve Francii provázejí nedostatky v kvalitě provedení práce. Inspekce úřadu pro jadernou bezpečnost (ASN) v roce 2009 odhalila chyby v betonáži základové desky, nedodržování předpisů, odklon od schváleného projektu, špatnou úroveň kontroly i neschopnost včas odstranit problémy. ASN dokonce několikrát nařídil zastavení stavebních prací. Nezvládnutá fáze výstavby se může negativně promítnout do výsledné bezpečnosti reaktorů. Nevratně však zasáhla do rozpočtů obou projektů a vynutila si odklad dokončení elektráren.
(c) Redakce Chytrá energie / foto: Greenpeace