Ekocentrum Veronica Hostětín sídlí v bělo-karpatském Hostětíně v první veřejné budově postavené v Česku v pasivním standardu. Budova byla dostavěna v roce 2006 a v té době se ještě o chytrých domech ani nepsalo :) Všechno ovládání domu je tedy postaveno na ručním přepínání pák a mačkáním tlačítek, podle toho jestli svítí nebo nesvítí sluníčko, je jaro, nebo zima, obecní výtopna na štěpku topí nebo netopí.

Do prvního čtení v Poslanecké sněmovně míří po více než třech letech příprav novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Návrh, který by měl v tuzemsku ukončit mnohaletou stagnaci rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) však doprovází řada výhrad. Asi nejvýznamnější se týká fotovoltaiky, která v seznamu OZE mající nárok na novou provozní podporu, zcela chybí.

3. listopadu 2020 od 14 hodin, videokonference Každým rokem patrnější projevy globální změny klimatu a stále naléhavější varování vědecké komunity před možností vážných dopadů v příštích dekádách posilují potřebu veřejné debaty o různých aspektech problému. Jedním z nich je možná role jaderné energetiky při snižování emisí skleníkových plynů. Diskusi v tomto případě ovlivňuje fakt, že ekonomické a bezpečnostní problémy, které zapříčinily stagnaci jaderné energetiky, stále nejsou vyřešeny.

V neděli 30. srpna se sešly stovky lidí z Česka, Polska a Německa na Trojmezí u Hrádku nad Nisou, aby vyjádřily svůj nesouhlas s rozšiřováním polského hnědouhelného dolu Turów. Požadavkem demonstrace byla větší aktivita politiků, včetně Evropské komise, která už řeší několik stížností na Turów. Peticí proti rozšiřování dolu Turów, s víc jak 13 tisíci podpisy, se zabývá i Evropský parlament. Těžba totiž způsobuje ztrátu spodní vody v českých studnách i krajině. Důl také způsobuje velký hluk, znečištění ovzduší a uhlí z něj se pochopitelně podílí i na klimatické krizi.

Ve středu 16. září 2020 Evropská komise prostřednictvím projevu své předsedkyně Ursuly von der Leyen představila návrh, aby Evropská unie do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990. Vyjádřila tak podporu méně ambicióznímu snižování emisí skleníkových plynů než výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který podpořil snížení emisí o 60 %. O konečném cíli pro rok 2030, který má nahradit stávající nedostatečnou 40 % redukci emisí oproti roku 1990, pak bude v říjnu rozhodovat Evropská rada. Klimatická koalice k revizi cílů EU pro snížení emisí do roku 2030 vydala stanovisko , podle kterého je cíl navržený Evropskou komisí tím nejnižším možným, který umožňuje dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a který by v ideálním případě měl být navýšen na 65 %.