Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Zelená energie

V evropské klimaticko-energetické strategii pro rok 2030 potřebujeme stanovit ambiciózní cíl pro obnovitelné zdroje. Pokud dostatečně snížíme spotřebu energie, potřebujeme v maximální míře využít potenciál obnovitelných zdrojů, abychom dosáhli cíleného snížení emisí skleníkových plynů. Několik odborných studií Fraunhofer ISI (2012), Greenpeace/EREC (2012), Ecofys/WWF (2013) či Öko-Institut (2011) stanovilo potenciál podílu obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na nejméně 45 % a to s využitím stávajících a vyzkoušených technologií. Studie také ukázaly, že dosažení nižšího, například 30% cíle pro obnovitelné zdroje pro rok 2030, by nevyžadovalo téměř žádná dodatečná opatření a bude splněno tak jako tak.

V druhé polovině prosince Ministerstvo místního rozvoje konečně odhalilo dlouho očekávané rozdělení alokací na jednotlivé operační programy na období 2014 – 20. Při pohledu na částky, které může Česká republika využít z fondů Evropské unie upoutá několik faktů: oproti minulému rozpočtovému období se značně snížil podíl financí pro Operační program Životní prostředí – z druhého nejobjemnějšího programu minulých sedmi let s 19 % se jeho podíl scvrknul na necelých 12 %  s alokací 70 miliard Kč. Snižování dopadů naší energeticky i materiálově náročné ekonomiky a ochrana přírody se tak ocitají až na druhé koleji priorit čerpání z evropských fondů, spolu s podporou zaměstnanosti, výzkumu a vzdělávání.

Letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší již podruhé speciální kapitolu, která srovnává aktuální vývoj v odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko rozvoje používá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.

Pokud i Senátoři na svém jednání 12. září v nastolené hysterii vůči obnovitelným zdrojům energie odsouhlasí novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou přijala Poslanecká sněmovna před svým rozpuštěním, přijde Česká republika o jeden z klíčových nástrojů podporující potřebnou proměnu české energetiky směrem k čistější, soběstačnější a energeticky bezpečnější podobě. Investoři do nových větrných nebo slunečních elektráren na střechách či zemědělských bioplynových stanic přijdou o veškerou podporu.  Naopak spotřebitelé elektřiny budou nadále platit uhelné elektrárny v případě společné výroby elektřiny a tepla a podporovat spalování komunálních odpadů.

Lednová zpráva Evropského účetního dvora o efektivitě financování úspor energie vzbudila rozruch mezi odborníky i v evropských médiích. Doba ekonomické návratnosti investic do zvýšení energetické efektivity přesáhla v některých zkoumaných případech i 150 let. Z Evropy jsou přitom známé příklady, kdy se finance investované do energetických renovací budov vrátí díky nižším účtům za energie už během šesti let. Má být ale návratnost investic jediným vodítkem, jak k energetickým renovacím přistupovat?

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru