Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Dnes větrné elektrárny pokrývají přibližně 5 procent evropské spotřeby elektřiny. Za poslední dva roky však 40 procent výkonu všech nově spuštěných zdrojů připadalo v Evropě na větrné elektrárny, 63 % pak na všechny obnovitelné zdroje. Růst podílu větrné elektřiny také umožní postupný přechod na stoprocentní obnovitelnou Evropu do roku 2050.

„Věříme, že můžeme dosáhnout asi 230 gigawattů větrných turbín do konce roku 2020. … V loňském roce jsme spustili více než 10 gigawattů, technicky by to tedy neměl být velký problém,“ říká v obsáhlém rozhovoru výkonný ředitel Evropské asociace pro větrnou energii (European Wind Energy Association) Christian Kjaer pro britský deník Guardian.

Za dynamický růst větrných elektráren vděčí odvětví podle Kjaera především dobré ekonomice: „Větrná energie je na pevnině stále nejlevnějším z nových obnovitelných zdrojů energie. Elektřina z pobřežních farem je sice dražší, ale očekáváme, že postupně začne hrát důležitější roli.“ Uvedený nárůst by znamenal také zvýšení počtu pracovníků, které výroba, instalace a provoz větrných elektráren v Evropské unii zaměstnává – ze současných 190 000 na 450 000 v roce 2020.

České, šikovné ruce

„Vítr může v českých podmínkách do deseti let dosáhnout až na 1 200 MW. Oproti dnešku by se výkon větrných elektráren asi zešestinásobil,“ přidává český rozměr k celkovým evropským číslům Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Vyrobená větrná elektřina by pak ušetřila ekvivalent množství emisí, které vypustí půl milionu osobních aut,“ dodává Sequens.

Do světového boomu větrníků naskočily také domácí podniky. Výrobce špičkových průmyslových převodovek Wikov MGI z Hronova získal letos kontrakt na dodávku zboží pro větrné elektrárny do Číny za více než 360 milionů korun. Wikov Wind je také výrobcem prvních 2 MW větrných elektráren českého původu spuštěných letos na Svitavsku. „Pro každého výrobce investičního celku je důležité, uplatnit se nejprve na tuzemském trhu. Získat zde potřebné reference a využít je k podpoře exportu, který je pro celou českou ekonomiku (průmysl) zásadní,“ uvedl generální ředitel Wikov Wind Viktor Miškovský pro média při spuštění projektu.

Bariéry růstu

Další rozvoj pobřežních větrných farem souvisí s řadou bariér. Největší slabinu vidí Kjaer ve stále chybějící „supersíti“, která by mohla přenášet velké množství čisté elektřiny do Evropy. Přesto by větrná elektřina z moře přinesla řadu výhod. Snížení dovozní závislosti na fosilních palivech z nestabilních zemí a vytvoření vnitřního evropského trhu s elektřinou, který by umožnil spotřebitelům odebírat energii za co nejnižší cenu.

V rozhovoru nechybí i zmínka o přijetí nutných politických nástrojů, které povedou k maximálnímu využití větru, ale lze je vztáhnout obecně na obnovitelné zdroje. Jako první podmínku uvádí Kjaer nutnost politické stability. Jako příklad ukazuje Spojené státy: „… nikdo nebude investovat do továrny ve Spojených státech, pokud neví, jak bude vypadat trh za další dva roky.“ K dalším nástrojům vedoucím k využití větru řadí přednostní přístup k přenosové soustavě (před novými fosilními zdroji), daňové úlevy a odstranění úředních bariér.

Foto: wikov.com

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru