Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Zelená energie

Podle nové evropské směrnice, která je součástí Zimního energetického balíčku, by členské státy měly od příštího roku začít seriózněji podporovat rozvoj své komunitní energetiky. Jedná se o - v Česku relativně nový, na Západě však zavedený - model vlastnictví obnovitelných zdrojů, kdy vlastníci a provozovatelé obnovitelných zdrojů energie (OZE) jsou místní lidé, obce nebo firmy, kteří jsou daným projektem přímo dotčeni. Namísto čistě komerčních projektů provozovaných firmami podnikajícími v energetice se jedná o projekty, na kterých se podílejí, ovlivňují je a finančně z nich profitují místní.

Hnutí DUHA počátkem listopadu uspořádalo studijní cestu o obnovitelných zdrojích energie (OZE) pro představitele obecních samospráv a zástupce soukromého sektoru. Patnáctičlenná skupina navštívila během třídenní cesty první německou energeticky soběstačnou obec Feldheim, dvě energetická družstva a Institut pro pokročilá studia udržitelnosti (IASS) v Postupimi. Cílem cesty bylo zlepšit znalosti a povědomí o současných možnostech a výhodách obnovitelných zdrojů energie. Účastníci se zajímali především o podmínky komunitních projektů občanských spolků, družstev a obcí. Takoví vlastníci energetických zdrojů patří spolu s jednotlivými občany mezi samovýrobce obnovitelné energie, jejichž zapojení je podle Evropské komise klíčové v dosažení klima-energetických cílů – třetina energie z OZE do roku 2030.

Slibný rozvoj obnovitelných zdrojů energie byl v Česku zastaven průšvihem se solárními elektrárnami. Předražená cena za jejich elektřinu spolu s výstavbou na zemědělské půdě otočila veřejné mínění proti obnovitelným zdrojům. S vaničkou se však vylilo i dítě a stopku dostaly všechny OZE bez rozdílu. Nedostatkem první vlny rozvoje OZE (2005-2013) však bylo i slabé zapojení veřejnosti.

Z aktuálně zveřejněných výsledků veřejného mínění v zemích EU k problematice klimatické změny plyne, že naprostá většina, tedy 83 % respondentů v České republice si přeje, aby vláda stanovila náročné cíle, jak navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a 82 % z nich chce podporovat opatření na zlepšení energetické účinnosti do roku 2030. 74 % dotázaných také souhlasí, že by přechodu na čisté energie měla být poskytována větší podpora z veřejných financí. Podporu tak dostává úsilí ekologických organizací o změnu vládního návrhu Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR do roku 2030, který by ve své dnešní podobě znamenal stagnaci ve využívání dostupné sluneční a větrné energie i nevyužitý potenciál snižování energetické spotřeby.

Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla