Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Zelená energie

Hnutí DUHA počátkem listopadu uspořádalo studijní cestu o obnovitelných zdrojích energie (OZE) pro představitele obecních samospráv a zástupce soukromého sektoru. Patnáctičlenná skupina navštívila během třídenní cesty první německou energeticky soběstačnou obec Feldheim, dvě energetická družstva a Institut pro pokročilá studia udržitelnosti (IASS) v Postupimi. Cílem cesty bylo zlepšit znalosti a povědomí o současných možnostech a výhodách obnovitelných zdrojů energie. Účastníci se zajímali především o podmínky komunitních projektů občanských spolků, družstev a obcí. Takoví vlastníci energetických zdrojů patří spolu s jednotlivými občany mezi samovýrobce obnovitelné energie, jejichž zapojení je podle Evropské komise klíčové v dosažení klima-energetických cílů – třetina energie z OZE do roku 2030.

Slibný rozvoj obnovitelných zdrojů energie byl v Česku zastaven průšvihem se solárními elektrárnami. Předražená cena za jejich elektřinu spolu s výstavbou na zemědělské půdě otočila veřejné mínění proti obnovitelným zdrojům. S vaničkou se však vylilo i dítě a stopku dostaly všechny OZE bez rozdílu. Nedostatkem první vlny rozvoje OZE (2005-2013) však bylo i slabé zapojení veřejnosti.

Z aktuálně zveřejněných výsledků veřejného mínění v zemích EU k problematice klimatické změny plyne, že naprostá většina, tedy 83 % respondentů v České republice si přeje, aby vláda stanovila náročné cíle, jak navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a 82 % z nich chce podporovat opatření na zlepšení energetické účinnosti do roku 2030. 74 % dotázaných také souhlasí, že by přechodu na čisté energie měla být poskytována větší podpora z veřejných financí. Podporu tak dostává úsilí ekologických organizací o změnu vládního návrhu Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR do roku 2030, který by ve své dnešní podobě znamenal stagnaci ve využívání dostupné sluneční a větrné energie i nevyužitý potenciál snižování energetické spotřeby.

Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.

Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal v červnu zvláštní zprávu o stavu rozvoje větrné a sluneční energie, ve které upozornil, že EU zaostává v rozvoji výroby čisté elektřiny a hrozí, že se nepodaří naplnit klimaticko-energetické cíle Unie k r. 2020. V těch si osmadvacítka členských zemí mimo jiné stanovila, že zvýší podíl OZE na 20 % své celkové spotřeby energie. Zpráva EÚD však varuje, že slibně započatému tempu rozvoje dochází dech a doporučuje, aby Evropská komise naléhala na členské země kvůli podpoře zavádění dalších OZE. Jedním z doporučení je i podpora zapojení občanů - komunitní energetiky.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla