Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Klima

Návrh státní energetické koncepce počítá po roce 2020 s „trvalým snižováním emisí oxidu uhličitého.“ Podrobnosti, tedy jak rychle a jak moc, bude ČR snižovat své emise, ale neuvádí. Navíc i tento vágní závazek podmiňuje tím, že emise budou omezovat také ostatní státy, včetně „hospodářsky vyspělých rozvojových států“. Přitom Česká republika patří s 12 tunami oxidu uhličitého na obyvatele a rok k evropským i světovým rekordmanům v emisích skleníkových plynů. Pro srovnání: USA vypouští přes 17 tun na hlavu, Německo nebo Velká Británie kolem deseti, průměr EU je 7,5 tun a Číňané se s 7,2 tunami blíží evropskému průměru.

Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), klíčový nástroj na regulaci emisí, trpí chronickým nadbytkem povolenek v oběhu. Cena povolenek zůstává extrémně nízká a nemotivuje znečišťovatele k investicím do čistějších technologií. Dlouho očekávaný návrh Evropské komise na záchranu největšího trhu s uhlíkovými kredity na světe ale agónii spíše prodlužuje, než aby ji řešil.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, naměřená na nejsevernějších monitorovacích stanicích na Aljašce, Grónsku, Norsku a Islandu, přesáhla v dubnu tohoto roku 400 ppm. Celosvětový průměr je nižší - zhruba 395 ppm. Tato hodnota se mírně mění podle ročních období nebo oblastí, v létě bude například trochu klesat, protože rostliny více ukládají oxid uhličitý. Před průmyslovou revolucí se koncentrace CO2 pohybovaly okolo 280 ppm, ale od té doby plyn v atmosféře přibývá stále se zrychlujícím tempem. Zatímco v roce 1960 jeho koncentrace rostla přibližně o 0,7 ppm ročně, v posledním desetiletí se rychlost tempa zvýšila na téměř 2 ppm ročně. V roce 2015 by tedy průměrná koncentrace CO2 v atmosféře mohla vystoupat nad psychologickou hranici 400 ppm.

Dubnová data z evropského registru emisního obchodování (ETS) odhalila loňský pokles emisí v energetice a průmyslu o 2,45 %. Na průměrnou unijní hodnotu měli nemalý vliv rekordmani ve snižování emisí skleníkových plynů, Dánsko a Finsko, kde emise loni klesly o neuvěřitelných 15 %. Relativně menší snížení znečištění zaznamenala Česká republika (minus 1,85 %) a Německo (pokles o cca 1 %).

Cena emisních povolenek je příliš nízká, než aby motivovala soukromý sektor byť jen k základním a levným investicím do snižování emisí skleníkových plynů. Země sedmadvacítky se však nemohou shodnout na tom, zda jsou nízké ceny povolenek pro jejich ekonomiku výhodné či ne.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru