Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Klima

„Tohle by mělo být posledním varováním jak národním vládám, tak Evropskému parlamentu“ prohlásila Connie Hedegaard, eurokomisařka pro klima, po rekordním propadu ceny emisní povolenky na 2,81 euro. „Zástupcům průmyslu, kteří na jedné straně říkají, že chtějí dobře fungující systém emisního obchodování a na druhé straně lobbují proti jeho reformě, říkám: zamyslete se ještě jednou.“

Dosluhující Kjótský protokol může už začátkem prosince na konferenci OSN v Doha dostat svého nástupce. Vyjednavači Evropské unie však do Kataru odjedou s vágní pozicí k jednomu z klíčových bodů, který by mohl pomoci přilákat k nové dohodě o ochraně klimatu rozvojové země. Jde o úpravu pravidel umožňujících používat ušetřené emisní kredity z prvního kola i v dalších letech. Řešení navrhla skupina rozvojových zemí a Číny, ministři osmi (nových) členských zemí EU pod vedením Polska ho však odmítli přijmout za základ pro jednání. Kjóto II tak hrozí být stejným fiaskem, jakým je nyní evropský systém obchodování s emisemi.

Návrh státní energetické koncepce počítá po roce 2020 s „trvalým snižováním emisí oxidu uhličitého.“ Podrobnosti, tedy jak rychle a jak moc, bude ČR snižovat své emise, ale neuvádí. Navíc i tento vágní závazek podmiňuje tím, že emise budou omezovat také ostatní státy, včetně „hospodářsky vyspělých rozvojových států“. Přitom Česká republika patří s 12 tunami oxidu uhličitého na obyvatele a rok k evropským i světovým rekordmanům v emisích skleníkových plynů. Pro srovnání: USA vypouští přes 17 tun na hlavu, Německo nebo Velká Británie kolem deseti, průměr EU je 7,5 tun a Číňané se s 7,2 tunami blíží evropskému průměru.

Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), klíčový nástroj na regulaci emisí, trpí chronickým nadbytkem povolenek v oběhu. Cena povolenek zůstává extrémně nízká a nemotivuje znečišťovatele k investicím do čistějších technologií. Dlouho očekávaný návrh Evropské komise na záchranu největšího trhu s uhlíkovými kredity na světe ale agónii spíše prodlužuje, než aby ji řešil.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, naměřená na nejsevernějších monitorovacích stanicích na Aljašce, Grónsku, Norsku a Islandu, přesáhla v dubnu tohoto roku 400 ppm. Celosvětový průměr je nižší - zhruba 395 ppm. Tato hodnota se mírně mění podle ročních období nebo oblastí, v létě bude například trochu klesat, protože rostliny více ukládají oxid uhličitý. Před průmyslovou revolucí se koncentrace CO2 pohybovaly okolo 280 ppm, ale od té doby plyn v atmosféře přibývá stále se zrychlujícím tempem. Zatímco v roce 1960 jeho koncentrace rostla přibližně o 0,7 ppm ročně, v posledním desetiletí se rychlost tempa zvýšila na téměř 2 ppm ročně. V roce 2015 by tedy průměrná koncentrace CO2 v atmosféře mohla vystoupat nad psychologickou hranici 400 ppm.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru