Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Klima

Evropská komise vytvořila softwarový nástroj CO2MPARE, který umožní spočítat vliv projektů podpořených z evropských fondů na emise oxidu uhličitého. Díky konkrétním datům o snížení nebo nárůstu emisí při financování plánovaných opatření je možné srovnávat emisní scénáře budoucích investic a dospět k variantě, která bude nejen ekonomicky smysluplná, ale také ekologicky šetrná. Ministerstva, která připravují operační programy, mají v rukou jednoduchý nástroj pro rozhodování, zda českou ekonomiku postrčí moderním a udržitelným směrem.

Jak špinavý vzduch ničí zdraví Evropanů a obírá je o roky života spočítala nová studie aliance zdravotnických organizací HEAL. Zaměřila se pouze na dopady spalování uhlí, nejvýznamnějšího zdroje znečištění při výrobě elektřiny. Uhelné elektrárny způsobí v EU podle HEAL předčasné úmrtí více než 18 tisíc lidí ročně a další zdravotní škody přesahující 1000 miliard korun za rok. Nejvyšší účet připadá nepřekvapivě na uhelné Polsko, Česká republika je se 71 miliardami korun zdravotních nákladů ročně na sedmém místě.

„Tohle by mělo být posledním varováním jak národním vládám, tak Evropskému parlamentu“ prohlásila Connie Hedegaard, eurokomisařka pro klima, po rekordním propadu ceny emisní povolenky na 2,81 euro. „Zástupcům průmyslu, kteří na jedné straně říkají, že chtějí dobře fungující systém emisního obchodování a na druhé straně lobbují proti jeho reformě, říkám: zamyslete se ještě jednou.“

Dosluhující Kjótský protokol může už začátkem prosince na konferenci OSN v Doha dostat svého nástupce. Vyjednavači Evropské unie však do Kataru odjedou s vágní pozicí k jednomu z klíčových bodů, který by mohl pomoci přilákat k nové dohodě o ochraně klimatu rozvojové země. Jde o úpravu pravidel umožňujících používat ušetřené emisní kredity z prvního kola i v dalších letech. Řešení navrhla skupina rozvojových zemí a Číny, ministři osmi (nových) členských zemí EU pod vedením Polska ho však odmítli přijmout za základ pro jednání. Kjóto II tak hrozí být stejným fiaskem, jakým je nyní evropský systém obchodování s emisemi.

Návrh státní energetické koncepce počítá po roce 2020 s „trvalým snižováním emisí oxidu uhličitého.“ Podrobnosti, tedy jak rychle a jak moc, bude ČR snižovat své emise, ale neuvádí. Navíc i tento vágní závazek podmiňuje tím, že emise budou omezovat také ostatní státy, včetně „hospodářsky vyspělých rozvojových států“. Přitom Česká republika patří s 12 tunami oxidu uhličitého na obyvatele a rok k evropským i světovým rekordmanům v emisích skleníkových plynů. Pro srovnání: USA vypouští přes 17 tun na hlavu, Německo nebo Velká Británie kolem deseti, průměr EU je 7,5 tun a Číňané se s 7,2 tunami blíží evropskému průměru.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru