Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

V Bruselu se rozbíhá debata o podobě společného unijního rozpočtu po roce 2020. Hlavní otázkou je, jak méně peněz podělit mezi hned několik urgentních priorit. Jejich výběr bude mít vliv i na plnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody o ochraně klimatu. Příští rozpočet by měl být více „klima friendly“, jak ostatně požaduje také klíčový výbor Evropského parlamentu.

Polovina současného rozpočtu EU (asi 67 miliard euro) financuje energetickou infrastrukturu, dopravu, bydlení, odpady, malé a střední firmy, výzkum a inovace a rozvoj evropských regionů. Všechno jsou to oblasti, které by měly brát ohled na životní prostředí a klimatickou změnu. Rozpočet EU je jedním z nástrojů, který může pomoci dosáhnout potřebného snížení emisí a přitáhnout investice do čistých technologií.

Postupný přechod na bezemisní ekonomiku bude stát ještě velké množství finančních prostředků, ale z dlouhodobého hlediska se tyto investice velmi vyplácí. Je čím dál zřejmější, že převážná většina nových investic bude muset přijít ze soukromého sektoru. Společný rozpočet EU je však dokáže velmi efektivně přitáhnout. Jeho tzv. multiplikační efekt je odhadován na poměr 1:15. A prostředky vynakládané na ochranu klimatu by zase mohly pomoci přitáhnout investice i do různých oblastí v soukromém sektoru, kde nyní chybí.

Jde například o investice do udržitelné konkurenceschopnosti nízkouhlíkového hospodářství prostřednictvím výzkumu a rozvoje čistých technologií. Peníze by se pravděpodobně takto „nalily“ i do řešení sociálního rozměru přechodu na bezemisní ekonomiku (třeba investice do rekvalifikace pracovníků, kteří jsou v současné době zaměstnáni v povoláních spojených s těžbou uhlí). Mohly by tak odpadnout stížnosti na „zlou“ Evropskou unii, která bere horníkům práci.

Přírodních pohrom souvisejících se změnou klimatu přibývá. Extrémní projevy počasí jako sucho, záplavy a vichřice způsobují nemalé škody. Hospodářské ztráty se v EU v důsledku podobných událostí za posledních 10 let zdvojnásobily a v roce 2015 dosáhly téměř 14 miliard euro. Bude proto zapotřebí zvýšit výdaje na pohotovou a patřičnou reakci v těchto situacích. Ale nejen to. Budoucí rozpočet by měl také ukončit dotace do fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou probíhajících změn podnebí.  V současné době EU dotuje fosilní paliva 4 miliardami euro ročně – s vyhlídkou, že spíše dříve než později se musíme této závislosti zbavit.

Až 40 % z celkového rozpočtu EU by tedy mělo přímo podporovat snižování znečištění a adaptaci na klimatickou změnu. Kdyby se v rozpočtu navíc podařilo zakotvit motivační schéma, které vyřeší nesoulad mezi dosavadní unijní klimatickou politikou a požadavky Pařížské klimatické dohody, pomohlo by to i zemím, které většinou nejsou klimatickým opatřením příliš nakloněné. Mohl by vzniknout podpůrný systém pro státy, které jsou více „ochotné“ realizovat potřebná opatření. Připravovaný rozpočet by tak mohl mít zásadní význam zejména pro méně rozvinuté regiony na východě a jihu Evropy.

Klára Sutlovičová, Glopolis

 

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla