Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Na samém konci roku 2015 vznikla v Paříži klíčová smlouva o ochraně klimatu. Dohoda zúčastněných zemí byla dosažena zejména díky spolupráci mezi Evropskou unií, USA a Čínou. Nová smlouva poprvé pokrývá skutečně rozhodující počet zemí světa, zároveň ale odráží možnosti dnešní mezinárodní diplomacie v oblasti ochrany světového klimatického systému.

Hlavním cílem nové klimatické dohody je zastavení růstu globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia, ideálně na hranici jeden a půl stupně Celsia. Emise skleníkových plynů by měly začít klesat co nejdříve - rychleji v rozvinutých zemích, pomaleji v rozvojových. Ve druhé polovině tohoto století by se do atmosféry nemělo dostávat více emisí, než jaký objem mohou přirozené zdroje ukládat, Země by se tedy měla stát uhlíkově neutrální. V textu ale zcela chybí jakýkoli kvantifikovaný cíl pro snížení globálních emisí do roku 2050.

Smlouva je po podpisu pro jednotlivé státy závazná, nicméně její naplnění vychází z dobrovolných závazků, které stojí mimo samotnou smlouvu. Pařížská dohoda staví na výrazně dobrovolnějším přístupu, než předcházející Kjótský protokol. Státy budou mít povinnost každých pět let zveřejňovat naplňování svých příspěvků a nové, přísnější závazky, což by mělo vést k dosažení celkového cíle.

V otázce financování opatření proti změně klima nepřinesla pařížská dohoda žádný posun. Bohaté země mají přispívat rozvojovým částkou nejméně 100 miliard dolarů ročně od roku 2020. Rozvinuté země budou jednou za dva roky předkládat své plány, investice se mají vyváženě rozdělit mezi snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na změnu klimatu.

Nejchudší regiony světa by na klimatické finance měly lépe dosáhnout díky jednoduší proceduře a finanční podpoře přípravy projektů v rámci Zeleného klimatického fondu (Green Climate Fund). Právě přes něj má proudit hlavní část prostředků pro rozvojové země. Dohoda zmiňuje také ztráty a škody v důsledku přírodních katastrof způsobených změnou klimatu. Text ovšem uvádí pouze existující mezinárodní mechanismy bez možnosti získat finance za způsobené škody.

Pařížská dohoda se některým tématům vyhnula, případně z textu během čtrnáctidenních jednáních vypadly. Neobsahuje konkrétní zmínky o uhlíkovém trhu, nebo o omezování emisí oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Dohoda nezmiňuje ani fakt, že vlády světa musí bezprostředně přestat dotovat fosilní paliva. Podle výpočtu OECD jsou přitom příspěvky na uhlí, ropu a zemní plyn aktuálně  pětinásobně vyšší než přislíbených 100 miliard dolarů ročně pro chudé země. Částečně se podařilo posunout tradiční dělení na průmyslové země a rozvojové regiony.  Nová dohoda otevírá vrátka rozvíjejícím se ekonomikám, které prodělaly bouřlivý ekonomický vývoj, aby se více zapojily do ochrany klimatu.

Nová dohoda poprvé spojila rozhodující část zemí světa ve snaze snížit příspěvek ke změnám klimatu. Dohoda je nicméně postavená na dobrovolné snaze jednotlivých vlád, takže většina práce na skutečném snížení emisí skleníkových plynů nebo pomoci rozvojovým zemím s vypořádáním se s dopady změny klimatu leží ještě před námi.

Hugo Charvát, Centrum pro dopravu a energetiku




Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla