Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Rok 2018 byl smrští zásadních evropských i globálních klimaticko-energetických událostí, za těmi nejvýraznějšími z nich nabízíme krátké ohlédnutí. V evropských institucích probíhala po celý rok probíhala příprava příštího evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Ten je klíčovým nástrojem EU pro dosahování klimatických a energetických cílů do roku 2030. Hlavním body střetu o rozpočet bylo tak procento prostředků, které budou vynaloženy na klimatická opatření, kritéria pro vyloučení financování fosilních projektů a nastavení  předběžných podmínek, například vazby na národní klimaticko-energetické plány. V současném programovém období bylo na opatření k energetické transformaci jako jsou úspory energií či rozvoj OZE pouze 7 % všech prostředků. V dalším programovém období bude nutné tento potenciál lépe využít – konečná podoba rozpočtu a jeho dílčích programů bude známa až v tomto roce.

V říjnu publikoval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dlouho očekávanou zprávu, která porovnává dopady mezi oteplením o 1,5 a 2 °C. Zpráva zásadně narušila vnímání pařížského cíle 2 °C jako bezpečné zóny a ukázala sociální, ekonomické a environmntální benefity udržení maximální míry oteplení na 1,5 °C. Zpráva zvýšila tlak na navyšování národních závazků, které má proběhnout do roku 2020. S jejich současnou výší by se totiž průměrná globální teplota zastavila až na 2,7 až 3,7 °C. Zpráva také obsahuje scénáře s takovými mixy politik, které by cíle 1,5 °C umožnily dosáhnout  - z nich vystupuje rok 2030 jako klíčový rok pro obrat v trendu emisí. Zpráva tak zároveň zvýšila ambice i časový tlak na urgentní akci.

Výsledky Zprávy IPCC se promítly do návrhu dlouhodobé strategie pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050 vydané Evropskou komisí na konci listopadu 2018. Ta bude členským státům v roce 2019 sloužit jako podklad pro diskusi o navyšování klimaticko-energetických cílů EU a také evropského závazku vůči Pařížské dohodě. Dva z osmi předložených scénářů umožňují EU naplnit závazky Pařížské dohody na úrovni 1,5 °C, což předpokládá dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tyto scénáře předpokládají rychlou a radikální dekarbonizaci energetiky (včetně rychlého odklonu od uhlí), změny ve využívání půdy a lesů, přechod na cirkulární využívání zdrojů i negativní emisní technologie. Navyšování evropských cílů pro rok 2030 je pro členské státy, z nichž některé nejsou v současné době schopny plnit ani cíle pro rok 2020, vysoce kontroverzní. V roce 2019 proto lze očekávat spíše obecné rozhodnutí o cíli pro rok 2050 a odložení navyšování EU cílů a evropských závazků vůči Pařížské dohodě do příštích let.

Klimaticko-energetické dění minulého roku vrcholilo v prosinci na klimatické konferenci v Katovicích. Té se sice podařilo dosáhnout shody na pravidlech naplňování Pařížské dohody (výkaznictví a revizní mechanismy), politického závazku zrychlení tempa a míry snižování emisí či vkladů do Zeleného klimatického fondu se však dosáhnout nepodařilo. Summit generálního tajemníka v New Yorku na podzim 2019 bude tak opakovanou snahou vytvořit politické momentum pro deklaraci klimatických lídrů, kteří by oznámili své navýšené závazky pro rok 2030.

Těsně před Vánoci pak přistál na stolech odborné veřejnosti poslední klimaticko-energetický dárek minulého roku – návrh klimaticko-energetického plánu České republiky, který mělo do konce roku 2018 zpracovat a odeslat Evropské komisi Ministerstvo průmyslu a obchodu. Současná podoba návrhu, která se stala terčem kritiky expertek a expertů z neziskových organizací i asociací OZE či energetických úspor, hrozí zablokovat další rozvoj OZE v České republice nastavením nízkého cíle. Podceněním potenciálu energetických úspor zase nahrává stavbě nových jaderných bloků. I samotný proces zpracování byl problematický, asociace Zelený kruh ministerstvo upozornila na porušování Aarhuské úmluvy, ustanovení nařízení o správě energetické unie a zákona o EIA. V roce 2019 čeká tento návrh zpětná vazba od Evropské komise a předložení finální verze.

Anna Kárníková, Centrum pro dopravu a energetiku

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla