Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Boom solárních elektráren, rozdílné názory na zachování podpory zelené energetiky i odložení projektu nových reaktorů v Temelíně jsou nejvýraznější milníky české energetiky minulého roku. Větrné, sluneční zdroje či elektrárny na biomasu pak patří k nejdynamičtěji rostoucím průmyslovým odvětvím.

Milník první: kolik se bude zelenat?

Hned v zimě musely obnovitelné zdroje čelit sérii stupňujících se nařčení z hrozby zhroucení elektrárenské sítě vlivem masivního náporu nových obnovitelných zdrojů. Nejprve přišel ČEPS s číslem 3 500 MW (tisková zpráva ČEPS, 10. února). Během pouhých pěti dnů zvýšil údaj na 5000 MW (Petr Zeman, předseda představenstva ČEPS na tiskové konferenci, 15. února) a o další dva dny později na 7700 MW (Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS, pro Ekolist.cz, 17. února). Nově instalovaných solárních elektráren mělo být 6000 MW a větrných 1 700 MW . Na začátku prosince bylo fotovoltaických panelů celkem 1394 MW, větrných turbín 200 MW.

Dnes už víme, že výsledné číslo za loňský rok je 1820 MW. Nesmyslně stanové stropy v Národním akčním plánu (pro fotovoltaiku 1695 MW) mohou znamenat, že solární energetika na příštích deset let v Česku skončila. Příležitosti pro desítky rodiny a drobné podnikatele už loni překotným úprkem v prosinci vyčerpal ČEZ. Elektrárenskému gigantu se podařilo nainstalovat elektrárny s celkovým výkonem 126 megawattů. Jde o obří projekty, které obsadily první, třetí, čtvrtou a pátou příčku v žebříčku solárních instalací v Česku. Všechny tato projekty zprovoznil v prosinci. Úsměvné jsou data zprovoznění elektráren v Ralsku (38,2 MW) a Mimoni (17,49 MW) spuštění dva dny před koncem roku, tedy hranicí, kdy podpora klesla o polovinu.

„Solární energetika má smysl především na střechách domů, továren nebo v zanedbaných areálech. Zde vyrábí elektřinu přímo v místě její spotřeby a drobné zdroje stabilizují síť. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo odstranit roční stropy u všech zdrojů. Regulace malých solárních panelů na střechách rodinných domů je úplný nesmyls,“ komentuje dnešní situaci Martin Sedlák z Hnutí DUHA. 
Síť je však na nástup zelené energetiky třeba připravit. To přiznávají i ekologické organizace. „Jenže šéfové ČEPS posledních sedm let hluboce spali a nevšimli si, že také u nás startuje zelená energetika a oni tomu musí po vzoru kolegů přizpůsobovat síť,“ upozorňuje Edvard Sequens na celý problém v širším kontextu.

Milník druhý: kolik stojí slunce?

ČEZ na konci srpna ohromil republiku: kvůli výkupním cenám elektřiny z obnovitelných zdrojů (především ze solárních panelů) zdraží o 22 % . Je jasné, že ČEZ své prognózy dramaticky nafouknul, aby vyvolal větší zděšení. Skutečné náklady budou mnohem nižší. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek řekl, že se nárůst cen elektřiny musí dostat pod desetiprocentní hranici . Jeho vlastní úřad však spočetl, že vliv solárních elektráren bude činit pravděpodobně pouze 8 % (propočet ekologických organizací je téměř identický). ČEZ v posledních letech několikrát zdražil o více než 10 procent – a kvůli obnovitelným zdrojům, které k ceně přidávaly asi jeden haléř na kilowatthodinu, to nebylo. Vláda však kupodivu žádné speciální kroky nechystala.

Poslanecká sněmovna i senát přijaly řešení postavené především na 26% dani. Zatím není jasné, jak dlouho má opatření platit. Přesto může být návrh likvidační pro řadu zejména drobných a středních firem. „Promyšlená a propočítaná daň z nadměrných zisků solárních elektráren by byla rozumné řešení. Je naprosto správné, že se nebude vztahovat na bezproblémové malé panely na střechách domů. Ale paušální šestadvacetiprocentní sazba pro všechny je střelba od boku. Sazba musí být různá pro letošní a loňské projekty, velké a menší elektrárny, umístění na polích a na budovách," kritizuje zvolené řešení Martin Sedlák z Hnutí DUHA.

Milník třetí: jak vypadá dobrá podpora?

Když zákon na podporu čisté elektřiny vznikl, výrobní cena solární elektřiny činila asi 13 korun za kilowatthodinu. Nyní se pohybuje kolem sedmi korun. Je logické, že se ruku v ruce s inovacemi musí měnit i pravidla hry v příslušné legislativě. Jenže i v tomto případě vzali zákonodárci věc za špatný konec. Schválená novela zákona ruší podporu u fotovoltaických elektráren takzvaně na zelené louce a ponechává ji pouze panelům na pevných konstrukcích, ale jen do 30 kW instalovaného výkonu.
Při projednávání novely neprošla řada rozumných návrhů. Poslanec Krátký předložil pozměňovací návrh, který by dovolil stavět elektrárny v opuštěných průmyslových areálech, nebo na skládkách. Zde nenarušují krajinný ráz a znamenají impulsy pro obnovu často silně zdevastovaných míst. Návrh však neprošel, stejně jako několik dalších návrhů, v nichž se řada poslanců snažila prosadit zvýšení hranice podporovaného výkonu. „Česko tak pravděpodobně na řadu let zavře dveře dynamicky rostoucímu sektoru zelené energetiky. Rozhodně nebude budit dojem stabilního investičního prostředí a možná se dočkáme i žalob na stát. Přitom se stačilo inspirovat v sousedním Německu, které změnu legislativy zvládlo se ctí,“ upozorňuje na rizika špatných změn Sedlák.

Temelín: bude málo, nebo hodně elektřiny?

Na podzim přišel zajímavý obrat v tendru století. Projekt výstavby nových jaderných bloků v Temelíně byl odložen pravděpodobně na dobu za dva až tři roky. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek zdůvodnil rozhodnutí vlády nerozšiřovat jadernou elektrárnu Temelín nejistým výhledem poptávky po elektřině. „Predikce poptávky po elektrické energii, a to zejména v České republice, nás nijak nenutí k dokončení rozšíření Temelína do roku 2020,“ citoval Kocourka ihned.cz.  Jde o významný posun v názorech ministrů průmyslu. Podle Martina Římana, jednoho z Kocourkových předchůdců se měla česká energetika nacházet v krizi už letos: „Už na přelomu desetiletí ale budeme spotřebovávat víc elektřiny, než dokážeme vyrobit..“

Ekologické organizace současně dlouhodobě upozorňují, že jde o zbytečné projekty: „Ať už je důvodem odložení nových jaderných bloků v Temelíně předpokládaný pokles spotřeby elektřiny nebo špatná finanční situace v ČEZ, je po zveřejnění Chytré energie jasné, že se naše ekonomika bez nových atomových reaktorů obejde,“ říká Sedlák s odkazem na letos zveřejněnou energetickou koncepci zelených organizací. Propočty v plánu Chytrá energie potvrdily, že Česko může do roku 2050 pohodlně pokrýt 94 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Zelená budoucnost

Obnovitelné zdroje energie v EU předloni tvořily 62 % výkonu nových elektráren. Nejvíce – skoro dvě pětiny – připadlo na větrnou energii. Tempo růstu obnovitelných zdrojů vydrželo i letos. Podle expertů ze Společného výzkumného střediska (JRC) mohou v roce 2020 pokrýt 35-40 % celkové spotřeby elektřiny v EU. V průběhu roku 2010 byla zveřejněna řada kvalitních studií, kde odborníci propočítávali možnosti zelené energetiky – kolik, za jakou cenu. Společnost PricewaterhouseCoopers představila studii, která ukazuje, jak už se současnými technologiemi zajistit, aby veškerou spotřebu elektřiny v Evropě a severní Africe v roce 2050 pokrývaly obnovitelné zdroje. Obdobně zaměřený výzkum sestavila Evropská nadace pro klima ve spolupráci s konzultačními společnostmi, například McKinsey a E3G.

Studie porovnává technické i ekonomické možnosti snižování exhalací. Varianty se liší podle podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny - od 40 % do 100 %. Výsledek ukazuje, že i nejambicióznější verzi lze technicky i ekonomicky provést. Spolková agentura pro životní prostředí zkoumala možnosti stoprocentního pokrytí obnovitelnými zdroji. Plán kombinující větrné, solární či biomasové zdroje se zateplováním domů a přechodem na chytré sítě dochází k jasnému výsledku: Německo má pro kompletní přechod na zelenou energetiku do roku 2050 dostatečný potenciál a bezpečnost dodávek může být zaručena za všech okolností.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla