Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Energetická politika

Návrh Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR (NEKP), podle kterého má Česká republika přispět k plnění evropských cílů pro rok 2030, rozhodně není progresivním plánem dekarbonizace energetiky. Ministerstvo průmyslu zpracovalo dokument, jehož cílem je spíše omezení změn na minimum. Jeho největším nedostatkem je velmi nízký cíl pro obnovitelné zdroje, který zdaleka nevyužívá reálný potenciál jednotlivých technologií pro příští dekádu.

Rok 2018 byl smrští zásadních evropských i globálních klimaticko-energetických událostí, za těmi nejvýraznějšími z nich nabízíme krátké ohlédnutí. V evropských institucích probíhala po celý rok probíhala příprava příštího evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Ten je klíčovým nástrojem EU pro dosahování klimatických a energetických cílů do roku 2030. Hlavním body střetu o rozpočet bylo tak procento prostředků, které budou vynaloženy na klimatická opatření, kritéria pro vyloučení financování fosilních projektů a nastavení  předběžných podmínek, například vazby na národní klimaticko-energetické plány. V současném programovém období bylo na opatření k energetické transformaci jako jsou úspory energií či rozvoj OZE pouze 7 % všech prostředků. V dalším programovém období bude nutné tento potenciál lépe využít – konečná podoba rozpočtu a jeho dílčích programů bude známa až v tomto roce.

Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení studie konzultační společnosti Energynautics, kterou jsme představili v květnu. Nyní publikujeme nové, doplňující scénáře k této studii, opět od Energynautics.

V Bruselu se chýlí ke konci jednání o nových pravidlech pro fungování trhu s elektřinou, jehož součástí je i kontroverzní podpora tzv. kapacitních mechanismů. První kolo jednání tzv. trialogu mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem, které se konalo 5. prosince 2018, dohody nedosáhlo a jednání v režii rakouského předsednictví se tak bude opakovat v úterý 18. prosince 2018.

Veřejné investice z rozpočtu Evropské unie dlouhodobě hrají klíčovou roli jako katalyzátor transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku – při nevhodném nastavení, ale mohou stejně tak intenzivně dekarbonizaci brzdit. Jedním z důvodů, proč se nám nyní nedaří dostatečně rychle snižovat emise a snižujeme tak pravděpodobnost, že budeme v budoucnu žít v příznivém prostředí, jsou právě minulé investice, které nás “uvěznily” ve vysokoemisní infrastruktuře. Správné nastavení dotačních a investičních programů hlavně v emisně náročných odvětvích jako energetika, doprava či zemědělství je proto pro další snahy o omezení globálního oteplení klíčové.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla