Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Fosilní zdroje

Je to paradox: vláda prolomila limity těžby, které měly chránit především domovy místních lidí - ale žádné domovy se kvůli tomu bourat nebudou. Krajina, klima a lidské zdraví ale dostanou úplně zbytečně na frak. Možná.

Boji za zachování územních ekologických limitů těžby jsem věnoval posledních 9 let života. Jen těžko proto mohu mít z nedávného rozhodnutívlády radost – tím, že vláda limity těžby na velkolomu Bílina prolomila, jsem principiálně vzato tenhle boj prohrál. Pokud jde ovšem o praktické důsledky zmíněného rozhodnutí, cítím se přesto spíše na straně vítězů (kterým jsou jednoznačně lidé z obcí ohrožených těžbou), než na straně poražených (tedy uhlobaronů Tykače, Dienstla, a jejich ochočených odborářů).

Vláda rozhodla o zrušení ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Rozhodnutí nebylo velkým překvapením. Vláda již dříve dala najevo, že pro budoucnost české energetiky je podle ní uhlí zásadní komoditou. Nebyla ale schopná vysvětlit, k čemu vlastně uhlí potřebuje. Hlavní politický dokument, cestovní mapa pro českou energetiku na dalších dvacet let - aktualizovaná Státní energetická koncepce, počítá s poklesem spotřeby hnědého uhlí.

Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).  Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1 (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.

Na polovinu září oznámila kancelář prezidenta republiky návštěvu Miloše Zemana v Ázerbájdžánu. Spolu s ním se do země má vydat na čtyřicet zástupců českých firem, kteří budou jednat o možných zakázkách pro režim prezidenta Ilhama Alijeva. Jedním z témat bude zřejmě i výstavba plynového potrubí z oblasti Kaspického moře do Evropy.

Ministerstvo průmyslu si zadalo studii, která by měla pomoc odpověď na otázku, zda česká energetika bude potřebovat hnědé uhlí uložené za územními limity těžby. Studii vypracovala společnost VUPEK - ECONOMY, spol. s r.o. Se zadáním se vyrovnala šalamounsky, podle prognózy bude spotřeba uhlí klesat, přesto je potřeba otevřít nové plochy povrchových lomů za ekologickými limity. Studie sklidila řadu kritiky nejen od nevládních organizací, ale i ze strany velkých odběratelů - Teplárenského sdružení nebo skupiny ČEZ.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru