Fosilní zdroje
Česká fosilní podpora

Podpora obnovitelných zdrojů energie se v Česku řeší v posledních letech téměř denně. O to větší ticho a nezájem panuje ohledně nejrůznějších forem podpor pro uhlí, ropu nebo zemní plyn. Aktuální data OECD ukazují, že Česká republika zafinancovala spalování uhlíkatých paliv mezi lety 2005 až 2011 téměř osmdesáti miliardami korun. „Veřejné náklady“ spojené s jejich využíváním zahrnují daňové úlevy nebo odstraňování ekologických zátěží vzniklých před rokem 1994. Čísla ale nejsou zdaleka kompletní a navíc zahrnují období, kdy např. podpora uhelnému průmyslu už klesla.

 
Rozšiřování uhelných dolů, vyvlastňování a bourání obcí

Koncepce předložené ministrem průmyslu explicitně navrhují zrušit obě usnesení vlády, kterými byly vyhlášeny územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Bez jakékoliv alternativy počítají s budoucí likvidací obou severočeských obcí ohrožených těžbou, i když Surovinová politika konstatuje, že těžbu za limity by bylo možné odložit až za rok 2035. Zpomalení těžby navíc Surovinová politika podmiňuje řadou podmínek, z nichž některé jsou v přímém rozporu s platným usnesením vlády o limitech, další jsou pak prakticky nesplnitelné či se svými negativními dopady blíží samotnému prolomení.

 
Potvrzeno: Evropské fondy dovoz fosilních paliv nepodpoří

Poslanci ve výboru regionů Evropského parlamentu, kteří hlasovali o klíčových pozměňovacích návrzích k nastavení evropského fondu regionálního rozvoje v příštím období, potvrdili, že účelem veřejného financování je posílit úspory energie a rozvoj ekologických obnovitelných zdrojů. Na začátku července odmítli pozměňovací návrhy Poláka Jana Olbrychta, který chtěl regionální rozvoj podpořit budováním infrastruktury pro další dovoz ropy a zemního plynu. Markus Trilling z CEE Bankwatch Network, neziskové organizace, která dění kolem evropských fondů sleduje, rozhodnutí uvítal: „Poslanci jasně potvrdili, že dotace pro fosilní paliva nejsou tou správnou podporou pro rozvoj evropských regionů.“

 
Polsko chce další peníze pro uhelný a ropný byznys

V Evropském parlamentu, konkrétně ve výboru pro regionální rozvoj, právě probíhá bitva o zaměření evropských fondů v období 2014 až 2020. Současný návrh Evropské komise vychází ze schválené strategie Evropa 2020, jejíž součástí je i snížení surovinové závislosti a emisí skleníkových plynů. Evropské fondy by tudíž v dalších letech mohly financovat úspory energie v domácnostech, nemocnicích nebo školách. Finanční injekce má pomoci ekonomikám členských států prosadit se v tvrdé světové konkurenci, která žene ceny fosilních paliv vzhůru.

 
Konec uhlí v USA

Přelomový návrh na regulaci emisí skleníkových plynů z nových uhelných elektráren zveřejnila EPA, centrální úřad na ochranu přírody v USA. Požaduje, aby všechny nové uhelné zdroje vypouštěly maximálně 0,45 tun ekv. CO2 na vyrobenou MWh. To je mnohem méně než nejambicióznější návrhy, které se nyní diskutují také v Austrálii – 0,7t/MWh. Ze stávajících českých uhelných elektáren by tento požadavek nesplňovala ani jedna, nejnižší relativní emise vykazují černouhelné Dětmarovice na severu Moravy s 0,89 tunami ekv. CO2 na vyrobenou MWh.

 
«ZačátekPředchozí123456DalšíKonec»

Strana 5 / 6
 

Plán Chytrá energie

Chytrá energieNahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.

Odkazy

Banner
Banner