Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Fosilní zdroje

Až do nedávna ropné společnosti tvrdily, že komerční těžba v Arktidě je nevyhnutelná. Nyní to nevypadá zdaleka tak růžově. Příprava projektů se protahuje a prodražuje, firmy jsou nuceny přehodnotit své plány. Analytici navíc varují, že pokračující krize na Ukrajině může ohrozit snahy západních ropných podniků pustit se do těžby v Arktidě prostřednictvím společných podniků s ruskými firmami jako je Gazprom nebo Rosněfť. Shell má takovou dohodu s Gazpromem, ale akcionáři se začínají ptát, zda jsou tyto firmy schopny zajistit bezpečnost těžby.

Balík lednových oznámení nového vedení těžařského gigantu Shell musel pro další firmy z oboru působit jako studená sprcha. Nejprve přišla zpráva, že Shell v posledním čtvrtletí předchozího roku očekává pokles zisku o 50 %. Pak se objevila informace, že chystá prodej svých podílů v australském projektu na zkapalnění zemního plynu v hodnotě 1,14 miliardy dolarů. Koncem ledna pak ředitel firmy Ben van Beurden oznámil investorům, že Shell letos v aljašské části Arktidy vrtat kvůli ropě nebude.

Ekologické limity těžby vyhlášené Pithartovou vládou v roce 1991 umožňují rozvoj mosteckého regionu mimořádně hrubě zasaženého povrchovou těžbou hnědého uhlí. Vždyť za padesát let se tady zničilo na 80 obcí, včetně královského města Most, spolu se všemi kostely, kláštery, lesy, říčkami, políčky, usedlostmi a lidskými osudy. Místo investice do restrukturalizace tamějšího hospodářství se ale už osm let snaží vlády tu méně, tu více okatým způsobem limity zrušit a nechat těžaře drancovat místní kraj dalších nejméně sto let.

Jeden tisíc korun ročně zaplatí každý jeden z nás za škody na zdraví a životním prostředí, které způsobují uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice. Stát je chce zavřít, ale fosilní baroni Pavel Tykač a Jan Dienstl (majitelé těžebních firem) se domluvili se státním (!) ČEZem, aby jim elektrárnu Chvaletice prodal (a toto pondělí i předal). A naopak, aby od nich do Počerad odebíral uhlí.

Dvě velké mezinárodní finanční instituce, Evropská investiční banka a Světová banka, oznámily v červenci svůj ústup od investic do uhelné energetiky. Bankéři dali jasně najevo, že důvěra v rozvoj sektoru klesá a klimatická změna, způsobená i spalováním uhlí, ohrožuje stabilitu světové ekonomiky a návratnost investic. Veřejně vlastněné finanční instituce, mezi které obě banky patří, nastavují trendy pro celý investiční sektor.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru