Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Fosilní zdroje

Zástupci elektrárenských firem chtějí odpojit ze sítě konvenční zařízení o celkovém výkonu 7.740 MW. Z toho bylo zatím odstaveno 60 MW. Vyplývá to z aktuálního seznamu, který zveřejnil německý regulační úřad. Výčet obsahuje 47 elektráren, pro které podle jejich majitelů není na trhu místo. 60 % z nich má být odpojeno definitivně, zbytek na přechodnou dobu. Počet elektráren na černé listině stále stoupá – proti loňskému říjnu jich přibylo 19. To však ještě neznamená, že se všechna zařízení skutečně vypnou. Poslední slovo má správce energetické sítě, který musí prověřit, zda nebude ohroženo zásobování elektřinou. V lednu tohoto roku např. zakázal firmě EnBW odpojit čtyři elektrárny, neboť jejich provoz je prý pro stabilitu dodávek nezbytný.

Až do nedávna ropné společnosti tvrdily, že komerční těžba v Arktidě je nevyhnutelná. Nyní to nevypadá zdaleka tak růžově. Příprava projektů se protahuje a prodražuje, firmy jsou nuceny přehodnotit své plány. Analytici navíc varují, že pokračující krize na Ukrajině může ohrozit snahy západních ropných podniků pustit se do těžby v Arktidě prostřednictvím společných podniků s ruskými firmami jako je Gazprom nebo Rosněfť. Shell má takovou dohodu s Gazpromem, ale akcionáři se začínají ptát, zda jsou tyto firmy schopny zajistit bezpečnost těžby.

Balík lednových oznámení nového vedení těžařského gigantu Shell musel pro další firmy z oboru působit jako studená sprcha. Nejprve přišla zpráva, že Shell v posledním čtvrtletí předchozího roku očekává pokles zisku o 50 %. Pak se objevila informace, že chystá prodej svých podílů v australském projektu na zkapalnění zemního plynu v hodnotě 1,14 miliardy dolarů. Koncem ledna pak ředitel firmy Ben van Beurden oznámil investorům, že Shell letos v aljašské části Arktidy vrtat kvůli ropě nebude.

Ekologické limity těžby vyhlášené Pithartovou vládou v roce 1991 umožňují rozvoj mosteckého regionu mimořádně hrubě zasaženého povrchovou těžbou hnědého uhlí. Vždyť za padesát let se tady zničilo na 80 obcí, včetně královského města Most, spolu se všemi kostely, kláštery, lesy, říčkami, políčky, usedlostmi a lidskými osudy. Místo investice do restrukturalizace tamějšího hospodářství se ale už osm let snaží vlády tu méně, tu více okatým způsobem limity zrušit a nechat těžaře drancovat místní kraj dalších nejméně sto let.

Jeden tisíc korun ročně zaplatí každý jeden z nás za škody na zdraví a životním prostředí, které způsobují uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice. Stát je chce zavřít, ale fosilní baroni Pavel Tykač a Jan Dienstl (majitelé těžebních firem) se domluvili se státním (!) ČEZem, aby jim elektrárnu Chvaletice prodal (a toto pondělí i předal). A naopak, aby od nich do Počerad odebíral uhlí.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru