Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Fosilní zdroje

Po celé Evropě aktuálně probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti využívání uhlí pro energetické potřeby. V porovnání s dalšími zdroji energie produkuje těžba a spalování uhlí zdaleka nejvíce emisí CO2 a má tak nejhorší dopad na naše klima. Mimo to se uhlí stává ekonomicky nevýhodné. Je proto již dnes jasné, že uhlí jakožto energetická surovina nemá v Evropě, ale ani jinde po světě, příliš dlouhou budoucnost. Vyvstává však otázka, co se stane s regiony, které doposud byly na těžbě uhlí závislé.

Rozvoj moderní energetiky má své vítěze a poražené, nicméně jeho celkový dopad na evropské hospodářství je stále pozitivnější. Tato rychlá proměna však není zadarmo, zejména pro regiony silně závislé na fosilní energetice a pro jejich obyvatele. Ve středoevropských zemích, například v Německu a v České republice, tyto dopady nejvíce postihují tradiční uhelné regiony. Na rozdíl od těžby černého uhlí, jež tvořilo páteř evropské energetiky v poválečné době a od 70. let minulého století se nachází v setrvalém řízeném útlumu, si těžba hnědého uhlí dodnes udržuje vysokou úroveň produktivity. Dotčené regiony, například Rýnský a Lužický hnědouhelný revír či části Saska-Anhaltska, stejně jako severočeská hnědouhelná pánev, tudíž při přechodu na budoucnost bez uhlí mají hodně co ztratit, pokud nebude i tento přechod kvalitně řízený.

Ve střední Evropě byl ještě donedávna výraz „odklon od uhlí“ téměř zapovězeným slovem. Na Slovensku a v České republice to už však z mnoha důvodů tolik neplatí. Černouhelné doly průběžně zavírají kvůli nízkým výkupním cenám uhlí na trhu a silné zahraniční konkurenci. A pomalu je začínají následovat i hnědouhelné lomy. Pokles poptávky po hnědém uhlí umocňuje i zavádění regulací emisí a poplatků za znečišťování směřované na uhelné elektrárny.

Listopadová konference OSN o globální změně klimatu v Bonnu měla upřesnit naplňování Pařížské dohody po roce 2020. Podařilo se to? To nelze posoudit v krátkém komentáři. Ve zkratce lze říci, že všichni účastníci si uvědomují nutnost omezení emisí skleníkových plynů, ovšem ani hostitelské Německo nevyužilo konferenci ke zveřejnění plánu na uzavírání uhelných elektráren.

Na poslední valné hromadě společnosti ČEZ 21. června 2017 byly mj. schváleny nové stanovy. Tento krok v závěru září napadl akcionář ČEZ a vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Poukazuje na to, že změna stanov byla schválena v rozporu s platnou Státní energetickou koncepcí. Vědomé ignorování státní energetické koncepce ze strany státu (tedy majoritního akcionáře) je podle něj v rozporu s dobrými mravy, což je podle podle zákona o obchodních korporacích jedním z možných důvodů ke zrušení usnesení valné hromady soudem.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla