Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Rozvoj moderní energetiky má své vítěze a poražené, nicméně jeho celkový dopad na evropské hospodářství je stále pozitivnější. Tato rychlá proměna však není zadarmo, zejména pro regiony silně závislé na fosilní energetice a pro jejich obyvatele. Ve středoevropských zemích, například v Německu a v České republice, tyto dopady nejvíce postihují tradiční uhelné regiony. Na rozdíl od těžby černého uhlí, jež tvořilo páteř evropské energetiky v poválečné době a od 70. let minulého století se nachází v setrvalém řízeném útlumu, si těžba hnědého uhlí dodnes udržuje vysokou úroveň produktivity. Dotčené regiony, například Rýnský a Lužický hnědouhelný revír či části Saska-Anhaltska, stejně jako severočeská hnědouhelná pánev, tudíž při přechodu na budoucnost bez uhlí mají hodně co ztratit, pokud nebude i tento přechod kvalitně řízený.

Existují tu celé regionální ekonomiky založené na „levné“ těžbě hnědého uhlí a výrobě elektřiny; kolem hnědého uhlí vznikly celé průmyslové komplexy energeticky náročných výrobních odvětví, jako jsou chemická výroba, ocelárny, hliníkárny, cementárny a papírny. Tato odvětví tradičně zajišťovala dobře placenou a odborově organizovanou práci v regionech, jejichž hospodářská základna by jinak byla velmi slabá. Veřejné spoluvlastnictví anebo programy sponzoringu v místech vytvářejí propletenec mezi uhelným průmyslem, místními politickými elitami a obcemi, jež jsou závislé na příjmech z poplatků od společností provozujících uhelné doly a elektrárny. Má-li proto být proces transformace úspěšný, musí vést ke vzniku nových koalic vítězů a nabízet nové možnosti těm, kdo dosud závisí na starém systému.

Zpráva, kterou si nechaly vypracovat pražská pobočka Heinrich-Böll-Stiftung a německá organizace Deutsche Umwelthilfe v těsné spolupráci s institutem Glopolis a think tankem E3G – Third Generation Environmentalism, zkoumá hnědouhelné regiony v České republice a Německu a sleduje, jak lze současné modely hospodářství těchto regionů transformovat ekonomicky udržitelným a sociálně spravedlivým způsobem. Popisuje také několik příkladů dobré praxe. Všechny závisejí na aktivní účasti občanů a na inkluzivním řízení procesů proměny.

Obnova těžbou poničené krajiny nabízí řadu příležitostí pro ekonomický i společenský rozvoj. Rekultivace by se měla provádět moderními metodami, finanční rezervy musí být zajištěny, a to nejen pro obnovu samotnou, ale také pro potřebnou údržbu nové infrastruktury. Krajina se musí vyvíjet tak, aby plnila potřeby lidí a byla tak obyvatelnou a zároveň ponechávala prostor pro rozvoj biodiverzity. Místní zainteresované strany by měly mít možnost se vyjadřovat k navrhování krajiny, v níž budou žít a pracovat.

Česká vláda v roce 2015 specifickou situaci těchto regionů uznala a na jejich podporu vytvořila program RE:START s cílem zastavit stagnaci a nastartovat strukturální proměnu. Pomoc uhelným regionům nabídla také Evropská komise, když ke konci roku 2017 podpořila vznik platformy pro uhelné regiony procházející transformací v různých zemích EU. Programy podpory EU, například ze strukturálních fondů, by mohly představovat příležitost k urychlení a zkvalitnění spravedlivé transformace hnědouhelných regionů. A dále, v sousedním Německu právě vzniká vládní komise, jejímž úkolem bude v souvislosti s debatou o ukončení výroby elektřiny z uhlí řešit rozvoj, proměnu a zaměstnanost v regionech postižených jeho těžbou. Vzhledem k podobnosti úkolu by i tento proces u našich sousedů mohl být inspirací.

Publikace „Budoucnost hnědouhelných regionů v Evropě: výzvy pro Českou republiku a Německo“

Klára Sutlovičová, Glopolis

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla