Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).  Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1 (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.

Zástupci ekologických organizací očekávají, že MPO na základě nových výpočtů přehodnotí své stanovisko a doporučí vládě zachovat limity na velkolomech ČSA i Bílina. Porovnáním externích nákladů těžby ve výši 25 miliard a ekonomických přínosů ve výši 6,6 miliard korun totiž jasně vyplývá, že rozšiřování těžby není pro Českou republiku výhodné.

Vláda má na návrh ministra Mládka rozhodnout o budoucnosti limitů již tento nebo příští měsíc. Pokud by se ministři rozhodli limity prolomit, připravili by tak o domov a snesitelné životní prostředí tisíce lidí na Litvínovsku, ale navíc by uškodili české ekonomice. Jedinými lidmi, kteří by na rozšíření dolů velice vydělali, jsou majitelé těžebních společností. Jen v letech 2009 až 2012 vynesla “hochům z Motoinvestu” Tykačovi, Dienstlovi a Fohlerovi těžba a prodej státního uhlí 17 miliard korun na dividendách. Současná tržní cena za limity na velkolomech ČSA a Bílina dosahuje 800 miliard korun.

Závěry studie externalit podporují zachování limitů i přesto, že ministerstvo při jejím zadání některé důležité dopady vynechalo. Za nejvážnější chybu pokládají ekologové vyloučení zdravotních dopadů na občany sousedních zemí. MPO tak dalo implicitně najevo, že životy a zdraví Němců, Poláků či Slováků pro něj nemají žádnou cenu - do vzniklé vzniklých nákladů se započítává pouze dopad na zdraví lidí žijících v České republice. Nebyly hodnoceny ani dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích, jejichž měrný dopad na zdraví je vyšší, než u velkých elektráren. Většina tzv. tříděného uhlí spalovaného v lokálních topeništích přitom pochází právě z velkolomů ČSA a Bílina.

Ve studii vědci pro srovnání vyčíslili i škody, které by vládní rozhodnutí o prolomení limitů způsobilo v rámci EU a v globálním měřítku. Po započítání všech externích nákladů tak došli k částce 900 miliard korun.

Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh vyzvala vládu, aby neprodleně potvrdila zachování limitů těžby v současné podobě. Argumentuje nejen dopady na životní prostředí, ale také negativními sociálními a politickými následky porušení dlouhodobého kompromisu mezi místními lidmi a těžaři z roku 1991.

Připraveno dle tiskové zprávy Hnutí DUHA, Greenpeace ČR, Calla, Zeleného kruhu a iniciativy i Limity jsme my

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru