Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Zástupci elektrárenských firem chtějí odpojit ze sítě konvenční zařízení o celkovém výkonu 7.740 MW. Z toho bylo zatím odstaveno 60 MW. Vyplývá to z aktuálního seznamu, který zveřejnil německý regulační úřad. Výčet obsahuje 47 elektráren, pro které podle jejich majitelů není na trhu místo. 60 % z nich má být odpojeno definitivně, zbytek na přechodnou dobu. Počet elektráren na černé listině stále stoupá – proti loňskému říjnu jich přibylo 19. To však ještě neznamená, že se všechna zařízení skutečně vypnou. Poslední slovo má správce energetické sítě, který musí prověřit, zda nebude ohroženo zásobování elektřinou. V lednu tohoto roku např. zakázal firmě EnBW odpojit čtyři elektrárny, neboť jejich provoz je prý pro stabilitu dodávek nezbytný.

Konvenční elektrárny nejsou rentabilní, protože jsou stále více vytlačovány levnější energií z obnovitelných zdrojů. Od ledna do dubna vyrobily německé fotovoltaické elektrárny o 45 % víc elektřiny, než ve stejném období loni. U větrných zařízení byl nárůst 27 %. Výroba z fosilních zdrojů naproti tomu klesla o 13 procent. U hnědého uhlí činil pokles 4,4 %, u černého uhlí 17,4 % a u plynu 27 %. Čísla zveřejnil Fraunhoferův Institut pro solární energetické systémy. Upozornil zároveň, že jde o obrat trendu. Přes neustálý růst výkonu obnovitelných zdrojů totiž rostla v minulých letech i výroba v uhelných elektrárnách, hlavně na úkor ekologičtějšího, ale dražšího zemního plynu. Odpůrci tzv. Energiewende to interpretovali tak, že Německo odchází od jádra za cenu vyšší spotřeby uhlí. Stoupal také německý vývoz elektřiny. I zde se však křivka obrací: v prvních čtyřech měsících Německo vyvezlo 4 miliardy kilowatthodin – oproti 13 miliardám loni.

Pokračuje také pokles výroby v jaderných elektrárnách – za první čtyři měsíce roku o 2,3 % . Nejblíže uzavření je elektrárna firmy E.ON v bavorském Grafenrheinfeldu, kde má proběhnout poslední výměna palivových tyčí v květnu příštího roku – o 7 měsíců dříve, než bylo původně plánováno.

Překotný vývoj na německém energetickém trhu ovšem není zadarmo. Energetické firmy požadují, aby jim stát zaplatil škody, které předčasným odstavováním elektráren vznikají. Například koncern E.ON vyčíslil náklady na vynucené odstavení jaderných elektráren Unterweser a Isar 1 po fukušimské havárii na 250 milionů Euro. Podavek firma směřuje na spolkové země Bavorsko a Dolní Sasko a na spolkové ministerstvo životního prostředí. Pokud neuspěje, je prý připravena domáhat se odškodnění soudní cestou. Spolkový správní soud letos v lednu podobný požadavek firmy RWE odmítl, neboť prý příkaz na odstavení jaderné elektrárny Biblis v Hesensku neodporoval zákonu. RWE i E.ON nedávno ohlásily společný postup při žádosti o odškodnění za to, že musí některé nerentabilní fosilní elektrárny udržovat jako rezervu. Německá vláda však podle očekávání nechce na jejich požadavky slyšet.

Jakub Šiška, spolupracovník Calla

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru