Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Dvě velké mezinárodní finanční instituce, Evropská investiční banka a Světová banka, oznámily v červenci svůj ústup od investic do uhelné energetiky. Bankéři dali jasně najevo, že důvěra v rozvoj sektoru klesá a klimatická změna, způsobená i spalováním uhlí, ohrožuje stabilitu světové ekonomiky a návratnost investic. Veřejně vlastněné finanční instituce, mezi které obě banky patří, nastavují trendy pro celý investiční sektor.

Úvěr od banky vlastněné státy sebou nese i politickou podporu a vyjadřuje strategický význam projektu, na což slyší soukromí investoři. EIB a Světová banka, společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytly v posledních pěti letech v uhelné energetice úvěry ve výši 37 miliard USD. Zastavení tohoto peněžního toku bude mít silný pozitivní vliv na snižování emisí skleníkových plynů na celém světě.

Jako první oznámila změnu svých Pravidel pro sektor energetiky Světová banka ústy ředitele Jim Yong Kima. Světová banka chce pomáhat cílovým zemím budovat dostupné energetické alternativy k uhlí a bude financovat nové projekty uhelných elektráren pouze při mimořádných okolnostech, například tam, kde alternativní zdroje nejsou. Testem těchto tvrzení bude projekt Prištinské 600 MW uhelné elektrárny Kosova e Re, kde byla účast Světové banky již plánována. Existující studie přitom dokládají možnost naplnit energetické potřeby Kosovanů pomocí úspor a obnovitelných zdrojů.

Na konci července představila svou Energetickou politiku i EIB. Ta výrazně omezuje financování uhelných elektráren, když zavádí limit emisní intenzity maximálně 550 g CO2/kWh. Dalším opatřením je zavedení vlastního oceňování emisí skleníkových plynů s cenou 28 Euro/tCO2 (s nárůstem na 45 Euro/tCO2 v roce 2045) do posouzení návratnosti projektů. Energetické provozy sice nebudou tuto cenu platit na uhlíkových trzích, její výše ale odráží externality způsobené fosilními palivy mnohem lépe, než aktuální cena v nefunkčním systému EU ETS.

Přesto obsahují opatření EIB mezery,  které umožní výstavbu nových bloků se spoluspalováním pouhých 25 % biomasy – její využívání ve velkých provozech spolu s uhlím je přitom málo efektivní a má řadu dalších negativních environmentálních dopadů. Pro skutečný posun k energetice, která nebude poškozovat klimatický systém je třeba limit dále snížit na 350 g CO2/kWh.

V nejbližší době bude revidovat své investice v energetice také EBRD. Současný návrh Energetické politiky EBRD se sice ohání přechodem k nízkouhlíkové ekonomice, v konkrétních opatřeních se ale omezuje jen na mírné snížení dotací uhlí. Banka nepřijala žádné standardy emisní intenzity ani nezapočítává externality fosilních paliv do ekonomického hodnocení svých projektů.

Petice sítě nevládních organizací CEE Bankwatch Network nyní vyzývá podílnické státy banky k důslednému přehodnocení energetické politiky a k zastavení financování škodlivých projektů využívajících fosilní paliva. Uvolněné prostředky by měla banka využít pro podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů, jejichž potenciál leží z velké míry v tranzitivních ekonomikách ladem.

Ondřej Pašek, CEE Bankwatch Network

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla