Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Fosilní zdroje

Na konci ledna došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé “uhelné komise”, který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035. Již přibližně o deset let dříve dojde k odstavení všech uhelných zdrojů ve Velké Británii, Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Rakousku nebo skandinávských zemích

Zástupci českého klimatického hnutí 10. října předali petici požadující záchranu Hambašského lesa německému velvyslanci Christophu Israngovi zároveň s dopisem pro kancléřku Angelu Merkelovou. Starobylý les v Porýní má ustoupil hnědouhelnému lomu firmy RWE. Proti těmto plánům se vzedmula obrovská vlna odporu. Jen v Německu během necelých dvou týdnů podepsalo výzvu vládě k zastavení plánů na destrukci Hambašského lesa přes 750 tisíc lidí, nyní se přidávají desítky tisíc lidí z dalších států Evropské unie. Českých podpisů se za jediný týden nasbíralo přes 13 800, jde tedy o historicky nejúspěšnější petici proti těžbě uhlí. Petice je na www.hambach.cz.

Po celé Evropě aktuálně probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti využívání uhlí pro energetické potřeby. V porovnání s dalšími zdroji energie produkuje těžba a spalování uhlí zdaleka nejvíce emisí CO2 a má tak nejhorší dopad na naše klima. Mimo to se uhlí stává ekonomicky nevýhodné. Je proto již dnes jasné, že uhlí jakožto energetická surovina nemá v Evropě, ale ani jinde po světě, příliš dlouhou budoucnost. Vyvstává však otázka, co se stane s regiony, které doposud byly na těžbě uhlí závislé.

Rozvoj moderní energetiky má své vítěze a poražené, nicméně jeho celkový dopad na evropské hospodářství je stále pozitivnější. Tato rychlá proměna však není zadarmo, zejména pro regiony silně závislé na fosilní energetice a pro jejich obyvatele. Ve středoevropských zemích, například v Německu a v České republice, tyto dopady nejvíce postihují tradiční uhelné regiony. Na rozdíl od těžby černého uhlí, jež tvořilo páteř evropské energetiky v poválečné době a od 70. let minulého století se nachází v setrvalém řízeném útlumu, si těžba hnědého uhlí dodnes udržuje vysokou úroveň produktivity. Dotčené regiony, například Rýnský a Lužický hnědouhelný revír či části Saska-Anhaltska, stejně jako severočeská hnědouhelná pánev, tudíž při přechodu na budoucnost bez uhlí mají hodně co ztratit, pokud nebude i tento přechod kvalitně řízený.

Ve střední Evropě byl ještě donedávna výraz „odklon od uhlí“ téměř zapovězeným slovem. Na Slovensku a v České republice to už však z mnoha důvodů tolik neplatí. Černouhelné doly průběžně zavírají kvůli nízkým výkupním cenám uhlí na trhu a silné zahraniční konkurenci. A pomalu je začínají následovat i hnědouhelné lomy. Pokles poptávky po hnědém uhlí umocňuje i zavádění regulací emisí a poplatků za znečišťování směřované na uhelné elektrárny.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla