Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Pro dosažení klimatické neutrality v Evropské unii do roku 2050 je nutné, aby emise skleníkových plynů klesly nejen v energetice či dopravě, ale také v průmyslové výrobě. Podle scénáře Evropské komise v její dlouhodobé klimatické strategii by emise z průmyslového sektoru napříč všemi členskými státy EU měly klesnout o přibližně 85 % do roku 2050 oproti roku 1990.
Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). I proto by cíl daný Směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.
Z aktuálně zveřejněných výsledků veřejného mínění v zemích EU k problematice klimatické změny plyne, že naprostá většina, tedy 83 % respondentů v České republice si přeje, aby vláda stanovila náročné cíle, jak navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a 82 % z nich chce podporovat opatření na zlepšení energetické účinnosti do roku 2030. 74 % dotázaných také souhlasí, že by přechodu na čisté energie měla být poskytována větší podpora z veřejných financí. Podporu tak dostává úsilí ekologických organizací o změnu vládního návrhu Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR do roku 2030, který by ve své dnešní podobě znamenal stagnaci ve využívání dostupné sluneční a větrné energie i nevyužitý potenciál snižování energetické spotřeby.
Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikoval v Budapešti energetický konzultant Mycle Schneider. Oproti minulým vydáním ročenky je speciální pozornost věnována roli jaderné energetiky ve snižování emisí skleníkových plynů. Mycle Schneider k tématu uvedl: „Každý dolar, euro, forint nebo rubl se dá utratit jen jednou. Naléhavost problému globální změny klimatu nás tlačí k tomu, aby investiční rozhodnutí preferovala nejlevnější a nejrychlejší řešení. Možnost rozvoje jaderné energetiky se opakovaně jeví jako nejdražší a nejpomalejší.“
Vědecká společnost Climate Analytics vydala studii, v níž propočítala, jak rychlý má být celosvětový odklon od uhlí, aby bylo dosaženo omezení globální změny klimatu na úrovni maximálního nárůstu teploty o 1,5 stupně proti předprůmyslovému období, tedy cíle Pařížské dohody. Studie reaguje na speciální zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která popsala nutné snížení emisí skleníkových plynů pro splnění cíle Pařížské dohody. Nárůst teploty větší než 1,5 stupně Celsia by přinesl příliš velké zdravotní, sociální, humanitární i ekonomické dopady spojené s nedostatkem vody, horkem a extrémními projevy počasí.
Česká republika od roku 2010 poskytuje finanční prostředky na zvládání dopadů změn klimatu a snižování emisí v rozvojových státech. Objem těchto financí se mezi lety 2010 až 2018 pohyboval v rozmezí 75 až 223 milionů korun ročně, z čehož většina byla vynaložena prostřednictvím bilaterální rozvojové spolupráce. V posledních třech letech, za něž jsou dostupná data, ale výše příspěvků klesala (viz tabulka) a na příští roky nemá vláda konkrétní plán. Poskytování finanční podpory na klimatická opatření v zemích globálního Jihu patří mezi závazky, k nimž se Česká republika přihlásila ratifikací Pařížské dohody.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla