Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Evropská komise 18. června zveřejnila dlouho očekávané hodnocení klimaticko-energetických plánů , jejichž návrhy odeslaly členské země do Bruselu na přelomu roku. Tyto plány mají zajistit splnění evropských klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Jde v nich o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie.
Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). I proto by cíl daný Směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.
Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal v červnu zvláštní zprávu o stavu rozvoje větrné a sluneční energie, ve které upozornil, že EU zaostává v rozvoji výroby čisté elektřiny a hrozí, že se nepodaří naplnit klimaticko-energetické cíle Unie k r. 2020. V těch si osmadvacítka členských zemí mimo jiné stanovila, že zvýší podíl OZE na 20 % své celkové spotřeby energie. Zpráva EÚD však varuje, že slibně započatému tempu rozvoje dochází dech a doporučuje, aby Evropská komise naléhala na členské země kvůli podpoře zavádění dalších OZE. Jedním z doporučení je i podpora zapojení občanů - komunitní energetiky.
Samosprávy a obyvatelé obcí, u nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů, se dosud zásadních změn nedočkaly. K takovému závěru došlo členské shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 47 obcí a spolků, jež se konalo 11. června v Dolní Cerekvi. Přítomní tak zhodnotili první čtyři měsíce po výměně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a odkladu výběru lokalit. Pozitivně však vnímají, že došlo k uklidnění vyhrocené situace mezi obcemi a státní správou a byly zpřístupněny nesmyslně utajované zprávy s výsledky doposud provedených geologických a dalších prací.
Českou republiku čeká v blízké době důležitá událost, která ovlivní budoucnost národní energetiky. V těchto dnech vzniká česká uhelná komise, která vydá následující rok doporučení, jak by měla Česká republika v příštích letech nakládat s uhelnými zdroji. Komise bude mít významný vliv na potenciální přechod k udržitelné energetice a na splnění cílů Pařížské dohody. Jaké budou priority komise a kdo zasedne v jejích řadách?
Pařížská dohoda o ochraně klimatu z roku 2015 požaduje po všech signatářích, k nimž patří i Česká republika, aby nejpozději do roku 2020 přijaly dlouhodobou (tedy k roku 2050) strategii snižování emisí skleníkových plynů. Projednávání návrhu klimatické strategie Evropské komise se zatím zadrhlo na nesouhlasu čtveřice členských států, pro něž je požadavek na dosažení uhlíkové neutrality k polovině našeho století nepřijatelný. Premiér Babiš svůj odmítavý postoj zdůvodnil mimo jiné tím, že bychom se měli spíše zaměřit na snižování emisí mimo EU, konkrétně pak zdokonalováním nízkoúčinných elektráren na fosilní paliva. Postěžoval si, že „financovat technologie výroby z fosilních zdrojů je dnes prakticky nemožné, i když by se tím výrazně snižovala uhlíková stopa.“

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla